Category Archives: Nezařazené

Cyklostezka nebo lesní cesta pro těžbu dřeva?

By | Nezařazené | No Comments

Článek Cyklostezka za 200 stromů? vzbudil velký ohlas, byl hojně sdílený a jeho dosah na Facebooku přesáhl 10000. Důležité je, že nevzbudil zájem jen u lidí, jimž není lhostejné prostředí v němž žijí, ale také jednoho politika. Porubský zastupitel Martin Drastich (Ostravak) nás sám aktivně oslovil a zajistil nám schůzku na Magistrátě s paní Petrou Kopřivovou, která má projekty cyklostezek na starosti. Té bychom chtěli touto cestou poděkovat za trpělivost i nevšední ochotu, se kterou nám přes hodinu odpovídala na naše dotazy a snažila se podat a vysvětlit veškeré okolnosti související s přípravou stavby.
Jaká je tedy nynější situace a její teoreticky možná řešení?

mapka-cyklostezka

Proč by se mělo vykácet cca 200 stromů?

Kácení se neomezuje pouze na výstavbu nových úseků, ale týká se celé její délky. Vychází to především z požadavku lesáků, kteří souhlasili s výstavbou cyklostezky pod podmínkou, že ji budou moci využívat pro lesní auta. S ohledem na jejich požadovanou nosnost se tak musí nově zpevnit povrch na celé trase. Ke stavbě bylo vydáno mimo jiné stanovisko odboru ochrany životního prostředí, ve kterém je uvedeno:

„Zpevněné plochy budou umístěny tak, aby výkopy pro jejich zřízení byly ve vzdálenosti větší než 3 m od pat kmenů stromů o průměru kmene větším než 4 m a 2,5 m od pat ostatních stromů. Pokud nebude možno tuto vzdálenost dodržet, je nutno dřeviny vykácet.“

Přeloženo do češtiny to znamená, že i když tam už dnes reálně vede široká cesta, na kterou by stačilo dát zpevněný povrch, tak to s ohledem na předpisy prostě nejde. Hlavní problémy, které se za tím vším skrývají, jsou de facto dva:

  • požadavek na provoz lesní techniky vyžadující širší a pevnější cestu než by bylo třeba na pouhou cyklostezku
  • v okamžiku, kdyby cesta získala statut oficiální cyklostezky, začala by platit jiná bezpečnostní pravidla a zodpovědnost. Velice zjednodušeně řečeno: pokud někomu spadne na hlavu strom v lese, tak s tím holt musí počítat, protože je v lese. Pokud se to ale stane na oficiální cyklostezce, tak je zodpovědností jejího vlastníka, aby zajistil, že se to nestane.
Co se s tím dá dělat?
  • ubezpečit se, že výše uvedené podmínky přesně specifikující metry od pat kmenů jsou vyžadována zákonem a nelze je zmírnit
  • přesvědčit lesáky, ať ve stávajícím úseku (fialová barva) netrvají na podmínce lesní cesty. Pak by snad mohla stačit užší cyklostezka, kde by stromů padlo méně.

Je možná alternativní trasa podél pole a Prodloužené Rudné?

Původním záměrem bylo vést cestu v námi navrhované alternativní trase (tmavě modrá). Upustilo se od něj z důvodů problémů s výkupem pozemků a negativního stanoviska Lesů ČR.

Nesouhlas Lesů ČR

lesy crV případě, že se umisťuje stavba na sousedním pozemku a ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa, je nutno vyžadovat souhlas vlastníka lesa, což jsou v tomto případě Lesy ČR.
Lesy ČR vlastní uzoulinký proužek na kraji lesa u Prodloužené Rudné. Dle zákona ovšem jako vlastníci pozemku do 50 metrů od stavby jsou účastníky řízení a musí vydat kladné stanovisko. To bohužel nevydali s následujícím odůvodněním:
Předmětná stavba se nachází v dopadových vzdálenostech porostu (silný vítr, sesuvy půdy, …), kdy při průměrných výškách porostu do cca 30m by bylo vhodné zachovat odstup staveb, stavebních a terénních úprav, a o to i cestní sítě v rámci cyklostezek, naučných stezek, inline drah, atd., alespoň v této vzdálenosti.
Přes toto stanovisko bohužel nejede vlak. Jako laici nejsme schopni s jistotou říct, do jaké míry se jedná o oprávněný požadavek a do jaké je to alibismus. Přesto se ale kloníme k tomu druhému, protože existuje spousta cest po okrajích lesa a tato samotná cyklostezka W by měla vést okrajem lesa po poli, kde to evidentně problém není.

Co se s tím dá dělat?
  • zkusit znovu požádat Lesy ČR o změnu stanoviska (to stávající je z 9. 10. 2014)
  • pokusit se vykoupit jejich pozemek, který má pouhých 784 metrů čtverečních (sousedící les patří Vřesině)
  • postavit cestu na pozemku na druhé straně Prodloužené Rudné

Výkup soukromých pozemků

pole - soukromniciPři podrobnějším zkoumání katastru nemovitostí jsme zjistili, že se nejedná o jeden pozemek, jak jsme psali v prvním článku, ale hned o několik. Některé z nich jsou ovšem jen malinkaté kousky typu 35 metrů čtverečních, které jsou pod polní cestou. V katastru je vidět, že byly odděleny od velkých pozemků tvořících pole, a byl zde zřejmě záměr je všechny sjednotit. Nikdy ale k tomu z nějakého důvodu nedošlo.

Paní Petrou Kopřivovou jsme byli upozorněni na skutečnost, že při dosavadních výkupech někteří vlastníci neakceptovali cenu pozemků a požadovali i cenu trojnásobně vyšší. Při výměrech výkupu od 140 do 310 m2 se nejedná o zanedbatelné částky.

Co se s tím dá dělat?

Pokusit se oslovit vlastníky pozemků, zjistit jejich ochotu pozemky prodat (a za jakou cenu). Věříme, že vzhledem ke skutečnosti, že město již má jinou trasu a vlastníci nemají naprosto žádnou reálnou možnost využití svých pozemků, mohli by být k prodeji svolnější než v minulosti.

Závěr z jednání

Územní rozhodnutí již bylo řádně vydáno a v krátké době bude zahájeno stavební řízení. Vzhledem k tomu, že celá věc se řeší již několik let, bude se muset řada věcí ještě před finálním verdiktem aktualizovat. Reálně se tak ke stavbě bude dát přikročit za 1-2 roky. Projekt je v pokročilém stavu, kdy jsou dílčí úpravy problematické. Může se tak stát, že nakonec bude celá otázka stát, zda ho celý shodit nebo nechat běžet ve stávající podobě.

Důležité je, že na základě informací, které nám byly předloženy, jsme nenarazili na úřednickou zlovůli, krytí něčího zájmu vyčerpat dotaci apod. Spíše se jsme nahlédli do džungle předpisů, které ve finále nutí kácet stromy. Velice pěkně to vystihla paní Petra Kopřivová, která je z Poruby a les sama využívá:

Lidsky samozřejmě Vaše obavy chápu a osobně se budu snažit, aby v případě realizace bylo možno případné kácení stromů omezit na nezbytně nutnou míru, ovšem je třeba dodržet příslušná rozhodnutí správních orgánů a zajistit budoucí bezpečnost uživatelů plánované stavby.“

Co se s tím dá dělat?

papiry

Je možné, že jste teď z těch všech paragrafů nabyli dojem, že vše je jimi vlastně už tak nějak dané. Tento pocit se na chvíli zmocnil i nás. Stačí však trochu poodstoupit, abyste si uvědomili, že jen „pro stromy nevidíte les“. Jakkoliv mohou paragrafy v jednotlivých situacích vynucovat velké zásahy typu kácení, je potřeba se zamyslet, kvůli čemu to tak vlastně je. Jádrem problému je lesní cesta, která klade výrazně vyšší nároky než pouhá cyklostezka. Předmětem a cílem projektu však není vybudovat cestu pro lesní techniku, ale cyklostezku. Ta tam už je, v dané trase reálně funguje a její hliněný povrch je pro běžce a chodce ideální, pro cyklisty dostačující. Je tak na místě otázka, zda je potřeba platit cenu zahrnující nejen finance, ale i těch cca 200 stromů, za silnici pro těžaře, kteří navíc v rámci stávajících cest les obhospodařují už desítky let.

Navrhujeme proto prověřit možnosti, jak jsme to zmínili u jednotlivých bodů, přičemž dnes již, díky informacím paní Petry Kopřivové, víme, co by to obnášelo:

„Prověření Vámi navrhovaných variant řešení by znamenalo v podstatě zastavit stávající přípravu stavby v celém jejím rozsahu, zpracovat novou dokumentaci s novým projednáním jednak dotčených orgánů a jednak získat souhlasy všech dotčených vlastníků pozemků. Tato skutečnost by přinesla nejen další náklady na přípravu stavby, ale nepoměrně by prodloužila dobu přípravy (která je již nyní velmi dlouhá právě z důvodů řešení majetkových vztahů). Vzhledem k množství vlastníků není v tuto chvíli jisté, že by se v krátké době podařilo jejich souhlasy získat a pokud ano, tak za jakou výkupní cenu.“

Uvědomujeme si, že jako ne-politici neneseme žádnou zodpovědnost. O zastavení přípravy projektu, zmaření projektu a novém zadání zpracování by musela rozhodnout rada města na základě oprávněného podnětu. Věříme ale, že tím je i náš „občanský nesouhlas uživatelů lesa“. Jsme totiž přesvědčeni, že v příměstském lese by měl mít vždy přednost cyklista, chodec či běžec před těžařem. Stávající cyklostezka již rekreační potřeby obyvatel dostatečně naplňuje.
Pokud by se ukázalo, že je možná stavba v alternativní variantě a šlo by i omezit kácení, jsme jednoznačně pro. V opačném případě bychom se přikláněli k možnosti celou výstavbu odložit.

Jaký je Váš názor? Souhlasíte s našimi závěry? Máte jiný nápad? Prosím napište nám svůj názor do komentáře na našem Facebooku.

Martin Bobek

Cyklostezka za 200 stromů?

By | Nezařazené | No Comments

Dobrý den,
chci se zeptat, zda lze ještě podniknout nějaké kroky a zabránit plánované a odsouhlasené stavbě cyklostezky Poruba – Krásné Pole, jejíž stavba mimo jiné plánuje vykácení cca 200 vzrostlých stromů v lesoparku Poruba…

Prosba pana K., který si přál zůstat v anonymitě, nás přiměla se blíže podívat na projekt cyklostezky W. Po prostudování dokumentace, kterou nám zaslal, a zjištění stavu věcí v terénu, musíme konstatovat, že obavy pana K. plně chápeme.

 Průvodní zprava (PDF; 811 kB)  Koordinační situace stavby (PDF; 1 MB)

Co se týče hlavního problému, na který poukázal, je potřeba podotknout, že rozsah kácených stromů je obrovský. Zpráva obsahuje seznam cca 200 vzrostlých stromů k pokácení! Stromy jsou zaznačeny i v přiloženém plánku stavby a to v průběhu celé cyklostezky. Některé z nich mají obvod kmene přes dva metry. V průvodní zprávě se přitom píše o pouhém prořezání větví u stávající cesty a jen nezbytných zásazích z důvodu nové výstavby, čímž si výrazně protiřečí. Masivní kácení není ve zprávě, kterou máme k dispozici, nijak zdůvodněno.

Cyklostezku v navržené podobě považujeme za nevhodnou a jsme přesvědčeni, že existuje mnohem vhodnější alternativa. Následující mapka vše jasně ukazuje:mapka-cyklostezka

 

Fialová barva zobrazuje stávající zpevněnou lesní cestu. Jak se píše v průvodní zprávě, je v dobrém stavu a nevyžaduje žádné zvláštní úpravy. Byly by zde jen opraveny výtluky, pročištěny krajnice a byl proveden bezpečnostní prořez větví stromů. Ke kácení zde nevidíme žádný důvod.
cyklostezka_fialova

Světle modrá barva zachycuje stávající širokou nezpevněnou lesní cestu, která se po opuštění lesa mění na pouhé dvě vyjeté kolejnice v relativně vysoké trávě na okraji pole.
cyklostezka_svetle_modra

Červený úsek vede celý lesem a šířka stávající stezky se pohybuje od lesní pěšiny po širokou lesní cestu. Podle plánu by zde by právě zde mělo dojít k nejvýraznější úpravě terénu, kácení stromů a rozšíření na tři metry (šířka v obloucích 3,0 – 5,6!), aby mohla projet i auta s dřevem.
cyklostezka_cerveny

 

Proč s navrženým řešením nesouhlasíme

Zatímco proti prvním dvěma úsekům, pomineme-li kácení, není moc co namítat, myšlenku na zpevnění lesní cesty ve třetím, červeném úseku považujeme za vyloženě nešťastnou a to hned z několika důvodů.

1) stezku nevyužívají jen cyklisté, ale i běžci a chodci
Každý běžec vám potvrdí, že do lesa chodí běhat mj. právě kvůli měkkým lesním cestám. Nejenže zážitek z běhu je na nich je mnohem větší, ale jsou také výrazně šetrnější ke kloubům. Pro běžce by tak byla zpevněná cesta jednoznačným mínusem.

2) stávající stezka je dostačující
Již nyní je vedena jako cyklostezka a svému účelu dostačuje. Nejedná se o stezku v blízkosti velkého sídliště, která by nestačila kapacitně, případně by její nezpevněný povrch bránil v užívání. Jak jsme si na místě ověřili, lze projet zcela bez problémů i den po dešti.

3) zbudování široké zpevněné cesty by si vyžádalo vykácení mnoha stromů

4) existuje alternativa
V mapce je zakreslena modrá trasa, kterou navrhujeme jako alternativu červené. Pokračovala by dalších 130 metrů okrajem pole až k mostu přes Prodlouženou Rudnou. Paralelně s ní, po nevyužívaném travnatému pruhu by pak vedla 330 metrů až k druhému mostu.

cyklostezka_travnaty_pruh

Výhody alternativního řešení

  1. rovný, travnatý terén je mnohem jednodušší na zbudování cyklostezky
  2. zachování zeleně a stávající lesní stezky pro běžce
  3. zlepšení dvou tras naráz – k mostům přes Prodlouženou Rudnou do Vřesiny i Krásného Pole

Určitou nevýhodou alternativy je skutečnost, že 330 metrů dlouhý travnatý pruh je, na rozdíl od lesní cesty, v soukromém vlastnictví a musel by být vykoupen. I bez složitého ověřování si však troufáme tvrdit, že náklady na zbudování stezky v tomto zcela rovném, ideálním terénu by byly nižší než náklady na budování stezky v lese. Daný pozemek je lidově řečeno „nudle vedle dálnice“, se kterou nejde prakticky nic dělat. Dá se tak důvodně předpokládat, že by ho majitel rád prodal. I v případě, že by v tomto nastal problém, šlo by alternativní cestu zbudovat o pár metrů dále, na druhé straně Prodloužené Rudné, kde je situace obdobná.

Dá se to ještě změnit?

Pan K. se již o celou věc dříve zajímal. Svou komunikaci s úřady nám bez obalu popsal následujícími slovy:

Projekt prý je dost starý a peníze z fondů k dispozici, takže do toho. Když jsem do této záležitosti trošku šťoural, bylo mi řečeno: to už je schváleno, nedá se nic dělat, vyšší zájem a tak. Klasická mlha.

Dle informací od pana K. firma KANIA, která je pověřena realizací projektu, již rozesílá žádosti o povolení kácení jednotlivým obecním úřadům. Věříme, že si na příslušných odborech životního prostředí uvědomí, že 200 stromů by byl hotový průsek lesem, který nemá z hlediska návštěvníků lesa, ať již chodců, běžců či cyklistů, nejmenší opodstatnění, a něco takového nedopustí.

Jak daleko pokročila samotná realizace, zatím nevíme. Každopádně investor, tedy Magistrát města Ostravy, by měl podle nás celou věc jasně zdůvodnit, vysvětlit zvolené řešení a ideálně se i vyjádřit k navržené alternativě.

Jaký je Váš názor? Souhlasíte s pokácením zdravých stromů? Mělo by se hledat alternativní řešení? Prosím napište nám svůj názor do komentáře na našem Facebooku.

Martin Bobek

Reakce na billboard KDU-ČSL o záchraně Myslivny

By | Nezařazené | No Comments

V září 2015 jsme spustili petici za záchranu Myslivny, jejíž faktická likvidace zastavěním VTP byla v té době už dávno schválená. Brzy se z ní stala doslova masová záležitost. Stalo se tak díky velkému úsilí řady dobrovolníků, kteří dohromady odpracovali desítky až stovky hodin bez nároku na honorář a snahy o vlastní zviditelnění. Stalo se tak díky více než dvaceti místním obchodníkům a institucím, kteří nám spontánně nabídli zřízení podpisového místa. Díky tomu se záchraně Myslivny dostalo pozornosti médií, proběhla jednání s politiky a díky tomu petice získala během čtyř měsíců podpisy od více než 10.000 lidí. Lidí, kteří se nyní na předvolebním billboardu KDU-ČSL dočetli: „Pomohli jsme zachránit Lesopark Myslivna“.

billboard KDU

V petičním výboru jsme si při pohledu na tento billboard položili hned několik otázek – co si o tom asi pomyslí lidé, kteří se na záchraně aktivně podíleli? Jak se na to bude dívat třeba takový „Franta Strom“, který si na podzim 2015 vytiskl podpisové archy, sebral manželce žehlící prkno a opakovaně se s ním chodil po práci postavit před supermarket u Duhy? Je takové tvrzení seriózní vůči např. p. architektce Evě Špačkové, která na setkání ve Slunečnici zvedla hozenou rukavici a ve své studii jasně dokázala, že alternativy pro umístění VTP v Ostravě existují? Co by na to řekli lidé, kterým na Myslivně záleží natolik, že přišli sbírat odpadky na některý z našich úklidů? A co hlasující občané, kteří již třikrát prohlasovali záchranu Myslivny na první místo v Porubském desateru?

Lidovecké tvrzení zkrátka vzbuzuje emoce. Pojďme se ale raději s klidnou hlavou podívat na fakta.

Jaká je současná faktická situace?
10. listopadu 2016 porubští zastupitelé na svém zasedání schválili námi iniciovaný návrh na změnu územního plánu na Myslivně. Ze 40 přítomných zastupitelů se pro vyjádřilo 27 zastupitelů za ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Ostravak. Hlasování se zdrželi 2 zastupitelé za ANO a 2 za ODS. Proti bylo 9 zastupitelů ANO. Tento návrh následně putoval na Magistrát, jehož zastupitelé 1. března 2017 rozhodli o přerušení realizace VTP na Myslivně, ale zároveň zamítli návrh Poruby na změnu územního plánu na Myslivně.

Zjednodušeně řečeno: územní plán se dodnes nijak nezměnil a realizaci VTP mohou zastupitelé Magistrátu kdykoliv znovu spustit. Přestože se dnes již uvažuje o realizaci VTP v centru u Karoliny, stále není nic rozhodnuto. Navíc nejde jen o VTP. Stačí si vzpomenout na nedávný strategický plán Poruby, kde byla Myslivna uvedena jako „rozvojová plocha“. Ve světle těchto skutečností je tvrzení „Pomohli jsme zachránit Lesopark Myslivna“ od KDU-ČSL, která má v Porubě celkem tři zastupitele, poněkud zavádějící.

Jak pomáhali politici petici?
Přestože jsme jako petice vždy vystupovali apoliticky, nežijeme ve vzduchoprázdnu a bez jednání s politiky jsme se samozřejmě nemohli obejít. Politici, jakožto zvolení zástupci nás občanů, jsou těmi, kteří rozhodují o změně územního plánu apod. Zatímco oponentem nám bylo od počátku ANO, měli jsme mezi politiky i spojence. Aktivní pomoc a podporu nám poskytly tři strany a to v následujícím abecedním pořádku: ČSSD (především díky starostovi Petrovi Mihálikovi), ODS a Ostravak. Nejnověji se k nim přidali Piráti. Z ostatních stran, a to včetně lidovců, nás nikdy nikdo nekontaktoval.

Dobře si však uvědomujeme, že věc záchrany lesoparku není jen věcí petice. Naopak. Velice si ceníme každé snahy podporující záchranu Myslivny. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že není definitivně rozhodnuto, považujeme formulaci KDU-ČSL za nešťastnou, resp. nevhodnou. V rámci férového přístupu z naší strany a s vědomím, že nám nemusí být známy všechny skutečnosti, jsme proto ještě před zveřejněním tohoto článku KDU-ČSL oslovili a požádali o bližší vysvětlení, na které jsme obdrželi následující odpověď:

Dobrý den, vážení,
reagujeme na některé ohlasy k billboardu KDU-ČSL v Porubě.
Billboard určitě nechtěl být konfrontační a už vůbec neměl v úmyslu si přivlastňovat činy jiných, které jsou nesporné. Pan Martin Bobek a petice „Nesouhlas s rozšířením Vědecko-technologického parku v Ostravě – Porubě do lokality „Myslivna“ mají neodmyslitelně obrovskou zásluhu na tom, že o této lokalitě se veřejně mluví a že tyto aktivity vyvolaly dění, které doufejme, povede k záchraně lesoparku v Porubě.
Předmětný billboard měl pouze poukázat na to, že KDU-ČSL na jednání Zastupitelstva městského obvodu Poruba konaného dne 26. 11. 2015 jednohlasně podpořilo usnesení č. 126/ZMOb1418/7 ve znění: „Zastupitelstvo městského obvodu Poruba nesouhlasí s rozšířením Veděcko-technologického parku v Ostravě-Porubě v lokalitě označeného V15 dle územního plánu (v lokalitě Myslivna) a doporučuje městu Ostrava hledat jiné vhodné lokality pro umístění areálu VTP.“ Ne všichni zastupitelé toto usnesení podpořili. Zároveň se toto usnesení stalo klíčovým materiálem na půdě městského obvodu Poruba, které jasně definovalo postoj městského obvodu vůči městu Ostrava a vedlo k „přehodnocení“ postoje vedení města v této záležitosti a nesporně zvýšilo šance v legislativním procesu na záchranu lesoparku v Porubě.
KDU-ČSL Poruba se domnívá, že text na předmětném billboardu se opírá o jasně dokazatelné skutečnosti a je více vypovídající a vhodný, než mnohdy prázdné a nereálné slogany jiných politických subjektů na úrovni komunální politiky ve smyslu: „Bezpečné město pro slušné lidi.“ Nebo „Zvyšujeme důchody.“
Omlouváme se všem, kteří se předmětným billboardem cítili dotčeni, a děkujeme za pochopení. Věříme, že nám jde o stejnou věc a tím je záchrana předmětného lesoparku v našem obvodu.

KDU-ČSL Poruba

Stručně řečeno: de iure mají lidovci pravdu. V důležitém hlasování Myslivnu podpořili. Stejně jako ostatní strany, protože proti bylo jen ANO. Jsme však přesvědčeni, že bez masivního občanského protestu a stovek hodin práce dobrovolníků by k žádnému takovému hlasování nikdy nedošlo. Dojem, který v tomto světle lidovecký billboard de facto zanechává, je poněkud rozpačitý.

I přesto jsme velice rádi za politiky, kterým jde, jak říkají lidovci, o stejnou věc a Myslivnu podporují. Jen bychom na billboardech a v programech místo zdůrazňování minulosti spíše ocenili nějaký jasný závazek do budoucna, že zastavění Myslivny nikdy nedopustí. Je bohužel stále hodně těch, kteří v ní nevidí zelený klenot, ale rozvojovou plochu.

Za petici
Ing. Martin Bobek

Porubský les – netradiční stezkou s průvodcem

By | Nezařazené | No Comments

V sobotu 19. května 2018 se konala prohlídka lesa u Myslivny s geografem Janem Lenartem pod hlavičkou OvaTrip. Pro někoho, kdo má les prochozený křížem krážem, se může zdát podobná prohlídka zbytečná, skoro snad až zavánět parafází o „nošení dříví do lesa“, opak je však pravdou. Prohlídka s odborníkem je jako jít se podívat na les jinýma očima, poznat jeho historii a zastavit se na místech, kde jindy není důvod k zastavení.

Z více než dvouhodinové procházky jsem vybral 10+1 nejzajímavějších bodů.

mapy

 

1
1. Prudce se svažující svah pod kolejemi, který je dnes zarostlý stromy, je pozůstatkem bývalé pískovny. Písky si zde i v širokém okolí místní obyvatelé těžili od pradávna až do 1. poloviny minulého století. Jednalo se jak o „živelnou“ těžbu, tak i o těžbu, kdy se na ní dohodl např. sedlák se správcem lesa.

22. Z dnešního workoutového hřiště je stále dobře viditelná hráz bývalého rybníka na druhé straně potoka.

33. Dendrologický průzkum podobného dubu v nedalekém Turkově odhalil, že je starý přes 200 let. Mohutných dubů je zde celá řada.

44. Přestože i v tomto lese probíhá těžba, nejedná se o čistě hospodářský les. Les je pestrý jak druhově, tak věkově a jsou zde i tlející stromy. Díky tomu je v mnohem zdravější a není tolik ohrožen současnou kůrovcovou kalamitou.

55. Niva s přirozeně meandrujícím potůčkem a množstvím olší. Jedná se o původní podobu lesa v této oblasti.

66. Nátrž odhaluje strukturu svahu, která je hodně písčitá a obsahuje i spraše. Do její podoby promluvil i ledovec, který se kdysi v těchto místech nacházel.

77. Další hráz bývalého rybníka se nachází v druhém údolí mezi planetáriem a Vřesinou. Průvodce ukazuje výsledky studie, jak by se zde rozlila stoletá voda. Je vidět, že samotný les by téměř nebyl zasažen, za to by utrpěla velká část zahrádkářské kolonie u letního koupaliště. Je to způsobeno silnicí, která vytvořila bariéru, a potok teče jen pod mostkem.

88. Stále funkční seismická štola. Průvodce ukazuje graf s nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením v poslední době – 3,6 Richterovy stupnice,
z 10. prosince 2017.

99. V rámci experimentu na obnovu původní louky zde probíhá kosení a byly zde vysazeny včely.

1010. Někdejší studánka s čistým pramenem již díky poklesu spodní vody vyschla.

1110+1. Pole u Myslivny, které některé politiky stále svádí k úvahám o zastavění. A nejedná se jen o VTP, ale i o „rozvojovou plochu“, což je termín, který se objevil při přípravě strategického plánu Poruby. Je přitom zřejmé, že jakákoliv výstavba by vedla k rozfragmentování této nejcennější klidové zóny, kterou v Porubě máme.
Za petici můžeme slíbit, že uděláme vše, aby se půdorys lesa, který je v zásadě stejný už od 18. století, neměnil ani v budoucnosti!

Martin Bobek

P. S. Zajímavých přírodních míst je na Ostravsku celá řada. Pokud je chcete poznat, mohu jen doporučit vydat se na některou z dalších prohlídek OvaTrip. Pro zájemce o historii pak doporučuji obdobně organizované prohlídky Tomáše Majliše, které najdete na provedu.cz.

Odpověď primátora města na naši výzvu „Dotažení záchrany Myslivny do konce“

By | Nezařazené | No Comments

Přinášíme odpověď primátora města na naši výzvu, kterou jsme odeslali v rámci Dotažení záchrany Myslivny do konce:

Dobrý den,

děkuji za Váš mail. Předně Vás chci ujistit, že v plném rozsahu platí a je naplňována naše dohoda a veřejně vyslovený závazek, že práce na projektu VTP na Myslivně budou pozastaveny.

Na druhé straně se záležitosti ohledně alternativního umístění tohoto projektu do jiné lokality dosud neposunuly do fáze, ve které bychom mohli definitivně rozhodnout o zrušení lokality Myslivna a zahájit případně kroky ke změně Územního plánu. Jak jsem Vás již informoval dříve a jak také zaznělo na loňském jednání zastupitelstva města k tomuto tématu, kterého jste se zúčastnil, tak proveditelnost projektu v alternativní lokalitě může s jistotou potvrdit až platně vydané územní rozhodnutí.

V opačném případě bych vystavil zastupitele města riziku nehospodárného nakládání s veřejným majetkem s reálnou trestní kvalifikací, nakolik definitivní zrušení projektu Myslivna a změna ÚP bez jistoty alternativního umístění implikují jednak odpis vynaložených několikamiliónových částek na dosavadní projektovou přípravu, druhak i “znehodnocení” pozemků změnou jejich druhu a určení. Takový postup nemohu zastupitelům poctivě doporučit.

Informuji Vás však, že v přípravě alternativního umístění projektu “Rozšíření VTPO” rozhodně nezahálíme. Zastupitelstvo města na svém zasedání tento týden (11.4.) rozhodlo o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, jejímž předmětem jsou právě ty pozemky v oblasti mezi Novou Karolínou a DOV, na kterých chceme předmětný projekt umístit. Jednání o smlouvě byla i s ohledem na právní a ekonomickou situaci vlastníka pozemků, společnosti Vítkovice a.s., poměrně složitá a zdlouhavá. Již v loňském roce byla přitom vypracována urbanistická studie, která “Rozšíření VTPO” do této lokality zasazuje. Současně se snažíme zajistit financování pro tento projekt, kdy se jako reálná varianta jeví jeho zařazení do programu Re:start.

Mám proto za to, že není důvod se obávat rizik, které naznačujete.

Děkuji za pochopení,

Tomáš Macura

Záchrana Myslivny: dobře nakročeno, ještě došlápnout!

By | Nezařazené | No Comments

Od září 2015, kdy jsme oficiálně spustili Petici proti výstavbě Vědecko-technologického parku (VTP) v oblasti lesoparku u Myslivny, se mnohé změnilo. Díky mohutnému odporu občanů a porubské radnice se podařilo odvrátit bezprostřední hrozbu realizace projektu. Myslivna, tyto zelené plíce Poruby, se tak i toto jaro začíná zelenat a lidé ji mohou navštívit bez obav, že by zde potkali bagry.

Dík za tuto skutečnost patří nejen našim podporovatelům, ale i takříkajíc druhé straně. Primátor Tomáš Macura byl prvním politikem, který skutečně otevřel diskuzi, podpořil vypracování studie alternativ paní architektkou Evou Špačkovou a v neposlední řadě dodržel své slovo, že práce na projektu VTP na Myslivně budou do vyjasnění pozastaveny.

Během tří let, po které se už celá kauza táhne, se prokázala proveditelnost VTP v jiných lokalitách, byla vrácena dotace na vybudování infrastruktury pro VTP na Myslivně, došlo k transformaci stávajícího VTPO a. s. na Moravskoslezské inovační centrum a.s. (MSIC), které ve své strategii rozvoje již s využitím Myslivny nepočítá. Sečteno podtrženo lze říci, že ve věci záchrany Myslivny je velice dobře nakročeno. Je však potřeba i došlápnout.

Proto se znovu obracíme na zastupitele Magistrátu, aby učinili i poslední, nezbytný krok, kterým by kauzu porubské Myslivny dotáhli do zdárného konce. Tím je znovu-projednání a schválení žádosti MO Poruba o změnu územního plánu, která by zaručila zachování Myslivny výhradně jako klidové a rekreační oblasti i pro budoucí generace.

Svou žádost vyslovujeme i s ohledem na blížící se komunální volby. Jakkoliv je nulové riziko, že by současní zastupitelé dovolili, aby na Myslivnu do podzimu vyjely bagry, nikdo nemůže zaručit, co bude po nich. V delším časovém horizontu bohužel stále nelze vyloučit, že lukrativní pozemky na Myslivně někoho zlákají k myšlence na stavbu průmyslové zóny, obchodního centra či milionářské čtvrti.

S touto žádostí přicházíme nyní, kdy jsou podzimní volby ještě daleko a nemůže tak být nikým chápána jako součást předvolebního boje. Především ale Magistrátu ještě zbývá dostatečné množství času, aby dokončil vše potřebné a následně Myslivnu ochránil změnou územního plánu. Od města, které aktivně usiluje o titul Evropské zelené město, to lze jistě právem očekávat.

billboard_dobre_nakrocenoTento billboard, kterým chceme znovu podnítit diskuzi a celou kauzu připomenout veřejnosti i zastupitelům, najdete v dubnu na Hulváckém kopci (28. října / Novoveská, spojka Místecká-Opavská, průjezdnost vozidel 22805 denně).

Ukliďme Myslivnu s Makovicí

By | Nezařazené | No Comments

„Zaspali jsme, zaspali. Zimním spánkem jako medvědi,“ museli jsme konstatovat při pohledu na pozvánku na úklid lesa u Myslivny. Než jsme se letos rozhýbali, zorganizovaly úklid Makovice. MAlé KOmunitní VzdělávacÍ CEntrum nám tak dalo krásnou lekci, že nechávat vše na poslední chvíli není jediný možný způsob organizace…

a jsme za to velmi rádi! Přestože jsme nakonec v celé věci působili jako spolu-organizátoři, byly to především Makovice, kdo vzal na svá bedra hlavní tíhu úklidu (opět v rámci Ukliďme Česko). Kromě toho také přilákaly nové posily, ukázaly nám, že buchty lze i upéct a nejen sníst a že z úklidu si je možné odnést i diplom. Vezměme to ale pěkně po řadě a s náležitým obrazovým doprovodem.

Misto setkani

Bohužel i tentokrát jsme se nejvíce potýkali s odpadky po bezdomovcích pod točnou. Často je velkým dilematem, zda odnést vše a pomoci tak lesu nebo být shovívavější a alespoň pár nezbytností tam nechat. Tentokrát jsme zvolili druhou variantu a uklidili jen skutečný nepořádek.

2a 2b 2c

Skelná vata byl největší problém, na který jsme letos narazili. Musela tam být už hodně dlouho, protože byla pokryta nemalou vrstvou hlíny. Její kompletní likvidace by vyžadovala nástroje a lepší ochranné pomůcky. Alespoň část jsme ale sebrali a přenesli do kontejneru zajištěného porubskou radnicí. S potěšením přesto můžeme konstatovat, že s každým rokem je odpadků vždy o něco méně.

3a 3b 3c

Přestávku v polovině úklidu jsme si již tradičně dopřáli na louce s workoutovým hřištěm pod kolejemi. Netradičně jsme pak byli Makovicemi pohoštěni.

4a 4b 4c

Dobré tři metry drátěného plotu patřily mezi naše největší úlovky a vyžadovaly skutečného siláka. Co vyžadovala plastová společnice pro dospělé si raději netroufáme odhadnout. Jisté však je, že skončila v pytli.

5a 5b 5c-2

Celý úklid byl zakončen na Myslivně, na které se shodou okolností oficiálně otevírala sezóna. Děkujeme Makovicím i všem dalším, kteří přidali ruku k dílu a les na ni po zimě zase připravili. Neexistuje totiž lepší důkaz, že lesopark u Myslivny není lidem lhostejný a akce-schopná komunita existuje i bez ohledu na nás.

6a 6b 6c

Martin Bobek

Ukliďme Myslivnu, Ukliďme Česko, díl čtvrtý

By | Nezařazené | No Comments

V pořadí již čtvrtý úklid lesa u Myslivny, který pravidelně pořádáme v rámci projektu Ukliďme Česko, jsme tentokrát zorganizovali na poslední chvíli. Po zkušenostech z jara, kdy byl termín známý dlouho dopředu, ale deštivá předpověď nakonec odradila nemálo účastníků, jsme to nechtěli znova riskovat. Raději než na meteorology jsme se rozhodli spolehnout, že se najde dostatek lidí, kteří si dokáží operativně uzpůsobit svůj sobotní program. Náš předpoklad vyšel a došli jsme i k zajímavému genderovému zjištění. Zatímco jarní úklid s hrozbou deště byl do značné míry pánskou záležitostí, podzimní úklid svolaný na poslední chvíli zaujal především dámy. Co z toho vyplývá? V obou případech čistý les!

20171014_090443 20171014_091609 20171014_093134

Začali jsme tradičně na točně autobusů Studentská a vydali se po pěšině směrem ke kolejím. Odpadků nebylo málo ani tentokrát, ale přesto jich bylo méně než při předchozích úklidech. Mohli jsme tak zaměřit i na okraj lesa podél silnice, ke kterému jsme se v předchozích ročnících pořádně nedostali.

20171014_101057 20171014_101201 20171014_101640

Dále jsme vyčistili údolíčko pod kolejemi, kde kromě workoutového hřiště přibyly i odpadkové koše, po kterých jsme dlouho volali. I díky nim jsme měli zase o něco méně práce. Následně jsme se rozdělili. Část šla kolem potoka pod VTP, většina ale vysbírávala les kolem pole směrem k altánu na jeho druhém konci.

20171014_111212 20171014_103115 20171014_110410

Tam jsme se opět rozdělili a zamířili k planetáriu a poprvé i k seizmické štole, která v nepřetržitém provozu sleduje seismickou aktivitu v Česku. Její viditelnou část tvoří jen záhadná vrata vedoucí kamsi do prudkého svahu. Za nimi se nachází citlivá zařízení, jejichž data se přenášejí kabelem do planetária a pak dále na internet.

seismivka stola 20171014_113246 20171014_114101

To jsou však věci, které běžný návštěvník lesa nevidí. Čeho si však až do teď nemohl nevšimnout, byly odpadky, které se před štolou za léta nahromadily. Kromě hromady skleněných a plastových lahví tu byla i sedačka z nějakého auta.

Na místě jsme se dali do řeči s lidmi, kteří tu trávili sobotní dopoledne a požádali je o pomoc s úklidem. Nejenže nám naplnili jeden pytel, ale jeden z nich nám ho i vynesl do kopce.

20171014_123000 20171014_110018 20171014_130603

Organizátoři úklidu na Myslivně se samozřejmě povinně museli zastavit i ve stejnojmenné hospodě. Celý úklid jsme pak definitivně zakončili u kolejí, přičemž jsme cestou k nim nasbírali přes půl pytle na polní cestě.

Výsledkem našeho sobotního úsilí tak bylo přes tři sta kilo sesbíraného odpadu a dobrý pocit, že Myslivna je na zimu připravena.

Martin Bobek

20171014_105638

Druhé výročí petice proti VTP na Myslivně

By | Nezařazené | No Comments

Od září 2015, kdy jsme oficiálně spustili Petici proti výstavbě Vědecko-technologického parku (VTP) v oblasti lesoparku u Myslivny, uplynulo v Porubce hodně vody. Za tu dobu se nám podařilo získat bezprecedentní podporu více než deseti tisíc občanů, stejně jako porubské radnice, která nás v našem úsilí opakovaně podpořila.
Největším hmatatelným úspěchem, kterého bylo ve věci záchrany Lesoparku u Myslivny dosaženo, je bezpochyby nalezení několika reálných alternativních lokalit pro umístění VTP v Ostravě, které následně potvrdily studie proveditelnosti Magistrátu města Ostravy. Důležitou událostí bylo také rozhodnutí zastupitelstva Města Ostravy o přerušení přípravy a realizace projektu VTP z 1. března 2017. Následné vrácení dotace na vybudování infrastruktury pak výrazně zkomplikovalo jakékoliv plány na realizaci VTP na Myslivně.
V březnu tohoto roku město také zadalo vypracování urbanistické studie pro oblast mezi Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic, kde by mohlo VTP nově vzniknout. Přestože její výsledky měly být známy do tří měsíců, nebyly veřejnosti dosud představeny. Vznesli jsme proto dotaz na Magistrát města Ostravy, na který jsme obdrželi následující odpověď:
 
Urbanistická studie byla zpracovatelem již zpracována a odevzdána a nyní je aktuálně posuzována ve vedení města. Předložená studie definuje mimo jiné i potencionální lokalitu pro budoucí rozšíření vědecko-technologického parku. Tato lokalita je nicméně na pozemcích ve vlastnictví cizích osob a s jejich vlastníky již byla zahájena jednání o možném prodeji. Podstatné teď je i posouzení širších vazeb navrhované studie na územní plán, dopravní cesty, vlastníky sousedních nemovitostí atp.
V mezidobí došlo rovněž k transformaci stávajícího VTPO a. s. na Moravskoslezské inovační centrum a.s. (MSIC), ke změně akcionářské struktury i manažerského vedení společnosti. Nové vedení připravuje střednědobou strategii rozvoje MSIC, s využitím lokality Myslivny se v ní již nepočítá.
 
Opuštění myšlenky na využití Myslivny ve strategii MSIC je jednoznačně krokem správným směrem. Stejně jako skutečnost, že Magistrát podniká kroky k realizaci VTP v jiné lokalitě. Jakkoliv je tedy nulové riziko, že by na Myslivně v nejbližších měsících vyjely bagry, v delším časovém horizontu bohužel stále nelze vyloučit, že lukrativní pozemky na Myslivně někoho zlákají k myšlence na stavbu průmyslové zóny, obchodního centra či milionářské čtvrti.
Žádáme proto Magistrát, aby následně učinil i poslední, nezbytný krok, kterým by kauzu porubské Myslivny dotáhl do zdárného konce. Tím je znovuprojednání a schválení žádosti MO Poruba o změnu územního plánu, která by zaručila zachování Myslivny výhradně jako klidové a rekreační oblasti i pro budoucí generace.

Věříme a budeme dělat vše pro to, aby Magistrát dokončil v dohledné době vše potřebné a následně Myslivnu, tyto zelené plíce Poruby, bez dalších průtahů ochránil změnou územního plánu. Od města, které aktivně usiluje o titul Evropské zelené město, to lze jistě právem očekávat. V opačném případě by se definitivní záchrana Myslivny stala tématem komunálních voleb v příštím roce.

lesopark-pole-crop

Ukliďme Česko, ukliďme les u Myslivny potřetí

By | Nezařazené | No Comments

Kam chcete dát ten kontejner?“ zavolal mi v 6:51 v sobotu ráno řidič OZO a ptal se, jestli tam teď někdo čeká, aby mu řekl, kam ho má složit.
Strčte si ten kontejner někam,“ jsem naštěstí neodpověděl, protože jsem byl už náhodou vzbuzený. Mohl jsem ho tak nejen ujistit, že v sedm ráno tam opravdu nikdo nestepuje, ale především mu jasně vysvětlit, ať kontejner složí na travnatý plácek na točně autobusů Studentská. Hned vedle začátku lesní pěšiny, která tudy vede na koleje, upřesnil jsem ještě, aby nemohlo dojít k mýlce.
V 9:00, kdy úklid oficiálně začínal, jsem pak mohl jen konstatovat, že jsme se nepochopili. U začátku lesní pěšiny nebylo zhola nic, natož kontejner.
Dlužno podotknout, že řidič nebyl zdaleka první, kdo si popletl zastávky Studentská a Studentské koleje…

V pořadí již třetí úklid lesa u Myslivny, který jsme pořádali v rámci projektu Ukliďme Česko, se nesl ve stínu hrozby deště. Naštěstí nakonec nespadla ani kapka, takže jsme stihli uklidit všechno, co jsme měli v plánu. Již tradičně jsme začali v lese pod točnou a následně se vydali směrem ke kolejím. Když jsme tam došli, mohli jsme odpadky, naházet do přistaveného kontejneru. Chyba v komunikaci tak nebyla nijak zásadní a věříme, že kontejner se hodil i našim kolegům ze Zero Waste University, kteří ten samý den uklízeli areál kampusu.

20170408_095558_resized 20170408_094740_resized 20170408_110043_resized_1

Dále jsme vyčistili údolíčko pod kolejemi i potok pod VTP, kde jsme se na nějakou dobu „zasekli“ na sbírce vyřezaných kabelů. Naopak rychle jsme byli hotovi s lesem mezi polem a planetáriem, který byl skoro čistý. Není těžké uhádnout, že je to především díky odpadkovým košům, které jsou zde umístěny a pravidelně vyváženy. S podporou Poruby se proto zasazujeme o instalaci košů několika dalších místech, které by množství odpadků dále redukovaly.

20170408_104911_resized_1 20170408_095600_resized 20170408_133411_resized_1

Prošli jsme ještě cesty mezi altánem na vrchním konci pole a rozcestím pěti cest pod Myslivnou. Čas jsme si našli i na spojnici mezi Porubou a vřesinskou strží. V lese jsme přitom našli velký barel, který jsme se souhlasem jejího majitele nechali v hospodě na strži. Vzhledem k velké rozloze lesa není možné nosit všechen odpad do kontejneru, proto jsme firmě Ostravské městské lesy a zeleň, vděční, že nám dovolila nechat pytle u svých košů. Náš velký dík patří také Městskému obvodu Poruba, který nám kromě kontejneru, poskytl také pytle a rukavice.

Celou akci jsme zakončili stylově na Myslivně. I přes nemalé množství odpadu, které jsme nasbírali, ho bylo méně než při předchozích akcích, kdy jsem více odstraňovali staré zátěže, které se tam roky hromadily. Věříme proto, že další ročníky budou jen snazší a snazší…

IMG_3622

Facebook

Get the Facebook Likebox Slider Pro for WordPress