Článek Cyklostezka za 200 stromů? vzbudil velký ohlas, byl hojně sdílený a jeho dosah na Facebooku přesáhl 10000. Důležité je, že nevzbudil zájem jen u lidí, jimž není lhostejné prostředí v němž žijí, ale také jednoho politika. Porubský zastupitel Martin Drastich (Ostravak) nás sám aktivně oslovil a zajistil nám schůzku na Magistrátě s paní Petrou Kopřivovou, která má projekty cyklostezek na starosti. Té bychom chtěli touto cestou poděkovat za trpělivost i nevšední ochotu, se kterou nám přes hodinu odpovídala na naše dotazy a snažila se podat a vysvětlit veškeré okolnosti související s přípravou stavby.
Jaká je tedy nynější situace a její teoreticky možná řešení?

Proč by se mělo vykácet cca 200 stromů?

Kácení se neomezuje pouze na výstavbu nových úseků, ale týká se celé její délky. Vychází to především z požadavku lesáků, kteří souhlasili s výstavbou cyklostezky pod podmínkou, že ji budou moci využívat pro lesní auta. S ohledem na jejich požadovanou nosnost se tak musí nově zpevnit povrch na celé trase. Ke stavbě bylo vydáno mimo jiné stanovisko odboru ochrany životního prostředí, ve kterém je uvedeno:

„Zpevněné plochy budou umístěny tak, aby výkopy pro jejich zřízení byly ve vzdálenosti větší než 3 m od pat kmenů stromů o průměru kmene větším než 4 m a 2,5 m od pat ostatních stromů. Pokud nebude možno tuto vzdálenost dodržet, je nutno dřeviny vykácet.“

Přeloženo do češtiny to znamená, že i když tam už dnes reálně vede široká cesta, na kterou by stačilo dát zpevněný povrch, tak to s ohledem na předpisy prostě nejde. Hlavní problémy, které se za tím vším skrývají, jsou de facto dva:

• požadavek na provoz lesní techniky vyžadující širší a pevnější cestu než by bylo třeba na pouhou cyklostezku
• v okamžiku, kdyby cesta získala statut oficiální cyklostezky, začala by platit jiná bezpečnostní pravidla a zodpovědnost. Velice zjednodušeně řečeno: pokud někomu spadne na hlavu strom v lese, tak s tím holt musí počítat, protože je v lese. Pokud se to ale stane na oficiální cyklostezce, tak je zodpovědností jejího vlastníka, aby zajistil, že se to nestane.

Co se s tím dá dělat?

• ubezpečit se, že výše uvedené podmínky přesně specifikující metry od pat kmenů jsou vyžadována zákonem a nelze je zmírnit
• přesvědčit lesáky, ať ve stávajícím úseku (fialová barva) netrvají na podmínce lesní cesty. Pak by snad mohla stačit užší cyklostezka, kde by stromů padlo méně.

Je možná alternativní trasa podél pole a Prodloužené Rudné?

Původním záměrem bylo vést cestu v námi navrhované alternativní trase (tmavě modrá). Upustilo se od něj z důvodů problémů s výkupem pozemků a negativního stanoviska Lesů ČR.

Nesouhlas Lesů ČR

V případě, že se umisťuje stavba na sousedním pozemku a ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa, je nutno vyžadovat souhlas vlastníka lesa, což jsou v tomto případě Lesy ČR.
Lesy ČR vlastní uzoulinký proužek na kraji lesa u Prodloužené Rudné. Dle zákona ovšem jako vlastníci pozemku do 50 metrů od stavby jsou účastníky řízení a musí vydat kladné stanovisko. To bohužel nevydali s následujícím odůvodněním:
Předmětná stavba se nachází v dopadových vzdálenostech porostu (silný vítr, sesuvy půdy, …), kdy při průměrných výškách porostu do cca 30m by bylo vhodné zachovat odstup staveb, stavebních a terénních úprav, a o to i cestní sítě v rámci cyklostezek, naučných stezek, inline drah, atd., alespoň v této vzdálenosti.
Přes toto stanovisko bohužel nejede vlak. Jako laici nejsme schopni s jistotou říct, do jaké míry se jedná o oprávněný požadavek a do jaké je to alibismus. Přesto se ale kloníme k tomu druhému, protože existuje spousta cest po okrajích lesa a tato samotná cyklostezka W by měla vést okrajem lesa po poli, kde to evidentně problém není.

Co se s tím dá dělat?

• zkusit znovu požádat Lesy ČR o změnu stanoviska (to stávající je z 9. 10. 2014)
• pokusit se vykoupit jejich pozemek, který má pouhých 784 metrů čtverečních (sousedící les patří Vřesině)
• postavit cestu na pozemku na druhé straně Prodloužené Rudné

Výkup soukromých pozemků

Při podrobnějším zkoumání katastru nemovitostí jsme zjistili, že se nejedná o jeden pozemek, jak jsme psali v prvním článku, ale hned o několik. Některé z nich jsou ovšem jen malinkaté kousky typu 35 metrů čtverečních, které jsou pod polní cestou. V katastru je vidět, že byly odděleny od velkých pozemků tvořících pole, a byl zde zřejmě záměr je všechny sjednotit. Nikdy ale k tomu z nějakého důvodu nedošlo.

Paní Petrou Kopřivovou jsme byli upozorněni na skutečnost, že při dosavadních výkupech někteří vlastníci neakceptovali cenu pozemků a požadovali i cenu trojnásobně vyšší. Při výměrech výkupu od 140 do 310 m2 se nejedná o zanedbatelné částky.

Co se s tím dá dělat?

Pokusit se oslovit vlastníky pozemků, zjistit jejich ochotu pozemky prodat (a za jakou cenu). Věříme, že vzhledem ke skutečnosti, že město již má jinou trasu a vlastníci nemají naprosto žádnou reálnou možnost využití svých pozemků, mohli by být k prodeji svolnější než v minulosti.

Závěr z jednání

Územní rozhodnutí již bylo řádně vydáno a v krátké době bude zahájeno stavební řízení. Vzhledem k tomu, že celá věc se řeší již několik let, bude se muset řada věcí ještě před finálním verdiktem aktualizovat. Reálně se tak ke stavbě bude dát přikročit za 1-2 roky. Projekt je v pokročilém stavu, kdy jsou dílčí úpravy problematické. Může se tak stát, že nakonec bude celá otázka stát, zda ho celý shodit nebo nechat běžet ve stávající podobě.

Důležité je, že na základě informací, které nám byly předloženy, jsme nenarazili na úřednickou zlovůli, krytí něčího zájmu vyčerpat dotaci apod. Spíše se jsme nahlédli do džungle předpisů, které ve finále nutí kácet stromy. Velice pěkně to vystihla paní Petra Kopřivová, která je z Poruby a les sama využívá:

„Lidsky samozřejmě Vaše obavy chápu a osobně se budu snažit, aby v případě realizace bylo možno případné kácení stromů omezit na nezbytně nutnou míru, ovšem je třeba dodržet příslušná rozhodnutí správních orgánů a zajistit budoucí bezpečnost uživatelů plánované stavby.“

Co se s tím dá dělat?

Je možné, že jste teď z těch všech paragrafů nabyli dojem, že vše je jimi vlastně už tak nějak dané. Tento pocit se na chvíli zmocnil i nás. Stačí však trochu poodstoupit, abyste si uvědomili, že jen „pro stromy nevidíte les“. Jakkoliv mohou paragrafy v jednotlivých situacích vynucovat velké zásahy typu kácení, je potřeba se zamyslet, kvůli čemu to tak vlastně je. Jádrem problému je lesní cesta, která klade výrazně vyšší nároky než pouhá cyklostezka. Předmětem a cílem projektu však není vybudovat cestu pro lesní techniku, ale cyklostezku. Ta tam už je, v dané trase reálně funguje a její hliněný povrch je pro běžce a chodce ideální, pro cyklisty dostačující. Je tak na místě otázka, zda je potřeba platit cenu zahrnující nejen finance, ale i těch cca 200 stromů, za silnici pro těžaře, kteří navíc v rámci stávajících cest les obhospodařují už desítky let.

Navrhujeme proto prověřit možnosti, jak jsme to zmínili u jednotlivých bodů, přičemž dnes již, díky informacím paní Petry Kopřivové, víme, co by to obnášelo:

„Prověření Vámi navrhovaných variant řešení by znamenalo v podstatě zastavit stávající přípravu stavby v celém jejím rozsahu, zpracovat novou dokumentaci s novým projednáním jednak dotčených orgánů a jednak získat souhlasy všech dotčených vlastníků pozemků. Tato skutečnost by přinesla nejen další náklady na přípravu stavby, ale nepoměrně by prodloužila dobu přípravy (která je již nyní velmi dlouhá právě z důvodů řešení majetkových vztahů). Vzhledem k množství vlastníků není v tuto chvíli jisté, že by se v krátké době podařilo jejich souhlasy získat a pokud ano, tak za jakou výkupní cenu.“

Uvědomujeme si, že jako ne-politici neneseme žádnou zodpovědnost. O zastavení přípravy projektu, zmaření projektu a novém zadání zpracování by musela rozhodnout rada města na základě oprávněného podnětu. Věříme ale, že tím je i náš „občanský nesouhlas uživatelů lesa“. Jsme totiž přesvědčeni, že v příměstském lese by měl mít vždy přednost cyklista, chodec či běžec před těžařem. Stávající cyklostezka již rekreační potřeby obyvatel dostatečně naplňuje.
Pokud by se ukázalo, že je možná stavba v alternativní variantě a šlo by i omezit kácení, jsme jednoznačně pro. V opačném případě bychom se přikláněli k možnosti celou výstavbu odložit.

Jaký je Váš názor? Souhlasíte s našimi závěry? Máte jiný nápad? Prosím napište nám svůj názor do komentáře na našem Facebooku.

Martin Bobek