Ukliďme Myslivnu, Ukliďme Česko, díl čtvrtý

V pořadí již čtvrtý úklid lesa u Myslivny, který pravidelně pořádáme v rámci projektu Ukliďme Česko, jsme tentokrát zorganizovali na poslední chvíli. Po zkušenostech z jara, kdy byl termín známý dlouho dopředu, ale deštivá předpověď nakonec odradila nemálo účastníků, jsme to nechtěli znova riskovat. Raději než na meteorology jsme se rozhodli spolehnout, že se najde dostatek lidí, kteří si dokáží operativně uzpůsobit svůj sobotní program. Náš předpoklad vyšel a došli jsme i k zajímavému genderovému zjištění. Zatímco jarní úklid s hrozbou deště byl do značné míry pánskou záležitostí, podzimní úklid svolaný na poslední chvíli zaujal především dámy. Co z toho vyplývá? V obou případech čistý les!

Začali jsme tradičně na točně autobusů Studentská a vydali se po pěšině směrem ke kolejím. Odpadků nebylo málo ani tentokrát, ale přesto jich bylo méně než při předchozích úklidech. Mohli jsme tak zaměřit i na okraj lesa podél silnice, ke kterému jsme se v předchozích ročnících pořádně nedostali.

Dále jsme vyčistili údolíčko pod kolejemi, kde kromě workoutového hřiště přibyly i odpadkové koše, po kterých jsme dlouho volali. I díky nim jsme měli zase o něco méně práce. Následně jsme se rozdělili. Část šla kolem potoka pod VTP, většina ale vysbírávala les kolem pole směrem k altánu na jeho druhém konci.

Tam jsme se opět rozdělili a zamířili k planetáriu a poprvé i k seizmické štole, která v nepřetržitém provozu sleduje seismickou aktivitu v Česku. Její viditelnou část tvoří jen záhadná vrata vedoucí kamsi do prudkého svahu. Za nimi se nachází citlivá zařízení, jejichž data se přenášejí kabelem do planetária a pak dále na internet.

To jsou však věci, které běžný návštěvník lesa nevidí. Čeho si však až do teď nemohl nevšimnout, byly odpadky, které se před štolou za léta nahromadily. Kromě hromady skleněných a plastových lahví tu byla i sedačka z nějakého auta.

Na místě jsme se dali do řeči s lidmi, kteří tu trávili sobotní dopoledne a požádali je o pomoc s úklidem. Nejenže nám naplnili jeden pytel, ale jeden z nich nám ho i vynesl do kopce.

​

Organizátoři úklidu na Myslivně se samozřejmě povinně museli zastavit i ve stejnojmenné hospodě. Celý úklid jsme pak definitivně zakončili u kolejí, přičemž jsme cestou k nim nasbírali přes půl pytle na polní cestě.

Výsledkem našeho sobotního úsilí tak bylo přes tři sta kilo sesbíraného odpadu a dobrý pocit, že Myslivna je na zimu připravena.

Martin Bobek