Velmi zvláštní argumenty magistrátu

Ve čtvrtek 1. října vyšel v Moravskoslezkém deníku článek, který pojednává o rozšíření VTP a naší petici. Kromě potřebné publicity nám poskytl další cenný vhled do postoje magistrátu. Dovolím se vyjádřit k jednotlivým argumentů, které zde zazněly.

„Areál vznikne v souladu se všemi současnými zelenými trendy. Jako takový může do Ostravy přivést velikány typu Googlu anebo Intelu,“ uvedla mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

Zcela zásadním trendem je výstavba nových areálů nikoliv na zelené louce, ale na brownfieldech, což dokládá např. Národní strategie regenerace brownfieldů. Město Ostrava má na svém území několik kilometrů! čtverečních s průmyslovým znečištěním, přesto prosazuje stavbu v jednom z nejméně dotčených míst.

Hlavním důvodem, které jsem zaznamenal, je potřeba krásného prostředí a v blízkost VŠB. Tady je si potřeba uvědomit, že obě podmínky splňuje již existující VTP. Přesto jeho kapacita není stále naplněna a musí být dotován. Jedna z nejvýznamnějších technologických firem v regionu –  Tieto, VTP dokonce opustila a přestěhovala se do centra.

Nově magistrát vynesl „trumfová esa“ Google a Intel. Skutečně? Ze slov tiskové mluvčí „může přivést“ soudím, že magistrát nemá vůbec nic domluveno a pouze se snaží ohromit veřejnost velkými jmény. Pokud by tyto firmy o VTP reálně uvažovaly, nepochybuji, že by toho už dávno byly plné noviny.

„Jsme přesvědčeni o tom, že veřejnost změní názor, až se seznámí s významem projektu a jeho přínosu pro město i jednotlivce. V dané lokalitě bude obnoven běžecký okruh, vznikne cyklostezka.“

Již v dřívější rozhlasové reportáži primátor obyvatele uklidňoval slovy: „…pro sportu chtivé obyvatele Ostravy se nic nezhorší. Naopak, my chceme tu sportovní infrastrukturu rozšířit a posílit.“ Jako laik si přesto dovolím tvrdit, že když se zabetonuje 28 hektarů přírody, tak to přírodě nepomůže. Stejně tak odmítám i další argumenty – běhat jde v lese bez problémů už teď. Cyklostezka zde byla vybudována již v roce 2013. A jak by vypadalo ono „vylepšení“ lze vyčíst ze studie vlivů na životní prostředí z roku 2012:

• Základní pěší komunikace je navržena podél páteřní komunikace. Je navržena v šířce 3,0 m s uložením tři metry od obruby navrhované komunikace.
• Předpokládaná průměrná intenzita dopravy je 8 160 vozidel za 24 hod a maximální (špičková) intenzita 1 224 vozidel / hod

Jaký je tedy přínos pro jednotlivce? To, že se bude moci procházet tři metry od rušné silnice? Když tam už teď vede krásná lesní cesta a Beskydy, na které je krásný výhled?

K těmto argumentům jsem se již vyjadřoval dříve v článku Mýty a obrázky z reality.

„…součástí projektu je budování Severního spoje, úprava křižovatek v Porubě tak, aby byly bezpečnější,“ doplnila tisková mluvčí.

Součástí projektu NENÍ budování Severního spoje, ani úprava křižovatek v Porubě. Rozšíření VTP se týká výhradně území v lokalitě Myslivny. O Severním spoji, tedy spojnici Poruby s centrem, se diskutuje už snad desítky let. Není takový postoj magistrátu vůči občanům Poruby de facto vydíráním? Jak jinak si mám ten výrok vyložit než jako „Pokud budete protestovat proti VTP na Myslivně, nebudete mít Severní spoj“?

Zcela zásadní rozpor magistrátu s rolí řádného správce věcí veřejných pak vidím ve zmínce o úpravě křižovatek. Magistrát vlastně tvrdí, že si je vědom, že na území Poruby jsou nebezpečné křižovatky. Přesto jejich úpravu nelogicky spojuje s Myslivnou. Co si mám pak myslet o jeho postoji ke zdraví a bezpečnosti obyvatel?

Co říci závěrem? Jsem pro rozšíření VTP, ale na nějakém brownfieldu. Pokud je zásadní blízkost VŠB, navrhuji vrátit se k původnímu plánu na rozšiřování VTP směrem na Opavu, využít stávající areál VŠB či zvážit plán na přesun Vozovny. Po zvážení alternativ a záporů nevidím v rozšíření VTP na Myslivnu žádný přínos pro jednotlivce ani pro město.

Martin Bobek

(Další texty naleznete na mém webu www.martinhorsky.cz. Pod pseudonymem Martin Horský píši na památku dědy, který mne mj. vodil do porubského lesa).