Ukliďme Myslivnu s Makovicí

„Zaspali jsme, zaspali. Zimním spánkem jako medvědi,“ museli jsme konstatovat při pohledu na pozvánku na úklid lesa u Myslivny. Než jsme se letos rozhýbali, zorganizovaly úklid Makovice. MAlé KOmunitní VzdělávacÍ CEntrum nám tak dalo krásnou lekci, že nechávat vše na poslední chvíli není jediný možný způsob organizace…

…a jsme za to velmi rádi! Přestože jsme nakonec v celé věci působili jako spolu-organizátoři, byly to především Makovice, kdo vzal na svá bedra hlavní tíhu úklidu (opět v rámci Ukliďme Česko). Kromě toho také přilákaly nové posily, ukázaly nám, že buchty lze i upéct a nejen sníst a že z úklidu si je možné odnést i diplom. Vezměme to ale pěkně po řadě a s náležitým obrazovým doprovodem.

Bohužel i tentokrát jsme se nejvíce potýkali s odpadky po bezdomovcích pod točnou. Často je velkým dilematem, zda odnést vše a pomoci tak lesu nebo být shovívavější a alespoň pár nezbytností tam nechat. Tentokrát jsme zvolili druhou variantu a uklidili jen skutečný nepořádek.

Skelná vata byl největší problém, na který jsme letos narazili. Musela tam být už hodně dlouho, protože byla pokryta nemalou vrstvou hlíny. Její kompletní likvidace by vyžadovala nástroje a lepší ochranné pomůcky. Alespoň část jsme ale sebrali a přenesli do kontejneru zajištěného porubskou radnicí. S potěšením přesto můžeme konstatovat, že s každým rokem je odpadků vždy o něco méně.

Přestávku v polovině úklidu jsme si již tradičně dopřáli na louce s workoutovým hřištěm pod kolejemi. Netradičně jsme pak byli Makovicemi pohoštěni.

Dobré tři metry drátěného plotu patřily mezi naše největší úlovky a vyžadovaly skutečného siláka. Co vyžadovala plastová společnice pro dospělé si raději netroufáme odhadnout. Jisté však je, že skončila v pytli.

Celý úklid byl zakončen na Myslivně, na které se shodou okolností oficiálně otevírala sezóna. Děkujeme Makovicím i všem dalším, kteří přidali ruku k dílu a les na ni po zimě zase připravili. Neexistuje totiž lepší důkaz, že lesopark u Myslivny není lidem lhostejný a akce-schopná komunita existuje i bez ohledu na nás.

​

Martin Bobek