Názor ostravského historika Mgr. Martina Strakoše

By 16.9.2015 Blog No Comments

Ostrava má řadu nevyužitých budov, lidé odtud odcházejí, velká část území města je poškozená průmyslem – exhalacemi, hlukem, znečištěnou vodou, odpady v půdě a podobně. Proto bych očekával, že takové dotacemi nasáklé projekty exemplárně doloží, jak s výše zmíněnými problémy naložit. Regenerace, to není problém jen jednotlivého člověka, nýbrž celého lidstva, což dokládají právě města, jakým je Ostrava. Regenerovat zasažená území po průmyslové exploataci, to by měl být primární úkol zdejší společnosti. Namísto toho investor a s ním souznějící politická elita, podporovaná úředně zodpovědnou odbornou veřejností např. z Útvaru hlavního architekta města Ostravy si vyberou dosud nezasažené a čisté území lesoparku v západní části Ostravy-Poruby, aby tam naplánovali bydlení pro VIP obyvatele planety. Vzniká tak ghetto pro vyvolené, kteří jsou něčím víc než ostatní Ostravané. Ti obyčejní, jimž nic nezbývá, mohou dýchat znečištěný vzduch, mohou bydlet v sousedství hlučících a špinících továren a mohou tak akorát o tom psát na facebook, protože nikde jinde jim to nikdo neotiskne. Nakonec se jim řekne, že s tím nelze nic dělat, jelikož žijí v průmyslovém městě. Ti obyčejní mohou žít na sídlišti Fifejdy poblíž zkaženého území olejem nasáklých lagun, mohou o své vůli nebo bez ní onemocnět ze všech těch negativních vlivů spojených s průmyslem a nic moc se nestane. Vysadí se maximálně několik stovek nebo tisíc stromů a laxně se vyjednává, že někdy v roce 2017 nebo ještě později bude dokončena, jestli vůbec, dekontaminace lagun. Továrny dál dýmají, vypínají zvláště v podvečer nebo v noci filtry, aby ušetřily pro akcionáře patřičný peníz a nic se neděje… Noví obyvatelé Ostravy, lepší a důležitější, naopak musí žít v čistém a klidném prostředí obklopeni přírodou a mohou z vysoka kašlat na všechny problémy, kterými se Ostrava, jako typické průmyslové město, trápí. Na co nám ovšem budou takové skleníkové květinky, které se budou ze svých bungalovů dívat do lesa? Pochopí vůbec, kde žijí? Proč stavět skleníček a ničit další přírodní prostředí? Proč výzkumníky (pokud právě ti budou zde žít a pokud to nakonec neskončí jako hlídaná zóna pro vyvolené) uzavírat do segregovaného tábora? Aby byli izolováni od všech těch podivných domorodců a jejich problémů? Nebylo by vhodnější takový kampus postavit třeba ve Slezské Ostravě přímo na Hladnově v areálu bývalého dolu Petr Bezruč nebo v nějaké blízké lokalitě? Nebylo by to téma pro Dolní oblast Vítkovic namísto fiktivních obytných a kancelářských budov pro mimozemšťany? Tam všude by kampus tohoto typu jistě uvítali a nemusel by se zabrat ani metr čtvereční orné půdy nebo lesa… Navíc západní okraj Ostravy byl od počátku plánování – tj. od 50. let zamýšlen jako zelené plíce průmyslového města. Takže už ty plíce nepotřebujeme? Kašleme na ně? Nebo je potřebujeme tak trochu zašpinit, aby se na jejich místě v budoucnu mohlo ještě více stavět?

Facebook

Get the Facebook Likebox Slider Pro for WordPress