Kácení pod Myslivnou

Emotivní a obrovská odezva. Jinak ani nejde označit reakci na krátké video, kterým jsme vás v sobotu 16. února na Facebooku informovali o kácení pod Myslivnou. Do dnešního dne tento příspěvek oslovil 36049 lidí, z nichž si 22711 video prohlédlo a 1595 na něj zareagovalo lajkem, sdílením nebo komentářem (viz. statistiky).

Emotivním reakcím rozumíme. Sami jsme byli tak masivním kácením nemile překvapeni. Zatímco v případě běžeckého okruhu, kde se opravdu pečlivě řešil každý strom, jsme byli pozváni ke konzultaci na Magistrát, o tomto kácení jsme se dozvěděli, až když bylo po všem. Obrátili jsme se proto na ředitele společnosti Ostravské městské lesy a zeleň, pana Ing. Vladimíra Blahutu, abychom zjistili podrobnější informace:

Celkem bylo vytěženo 414,50 kubíků dřeva a to na ploše 0,48 hektaru. Důvodem kácení byly skutečnosti, že porost byl 115 let starý, hodně stromů bylo nemocných, několik už jich spadlo a u dalších to nebezpečně hrozilo. K holoseči se přistoupilo proto, že při těžbě přestárlých porostů dochází při kácení jedinců k výraznému poškození koruny okolních stromů a celkově se snižuje schopnost porostu čelit větru. Také nelze pouhým pohledem určit, v jakém stavu se jednotlivé stromy nachází (přesné znění viz. omlz.pdf).

Pravdivost a logiku této odpovědi nemáme důvod zpochybňovat. Postupovalo se podle schváleného plánu a lesního zákona, který metodou holoseče umožňuje vykácet až hektar lesa. Čistě z pohledu lesáků se tak zřejmě jednalo o správně zvolený postup, který dává smysl i z ekonomického hlediska, protože holoseč je logicky efektivnější nežli selektivní způsob kácení jen některých stromů. Pan ředitel nás dále informoval, že vykácená plocha se začne zalesňovat už teď na jaře. Žádné stavění a betonování tedy nehrozí.

V čem je tedy problém? Laicky se stále domníváme, že šlo postupovat šetrnější selektivní těžbou, která je pro les přirozenější a nemá tak zničující dopad na lesní ekosystémy (viz. Vliv holosečného hospodaření). V žádném případě se však nechceme stavět do role odborníků na lesní hospodářství a rozhodovat, který strom je či není nebezpečný. Hlavní problém vidíme v něčem jiném – „lesácký“ úhel pohledu úplně opomíjí lidi. Mohutná odezva, stejně jako 10000 podpisů pod naší peticí, už několik let opět a znova potvrzují, jak obrovský význam má lesopark u Myslivny pro lidi. Nevidí v něm pouhý zdroj dřeva, ale potěšení a odpočinku. A je lhostejno, zda v lese běhají, jezdí na kole, bloumají se s někým v ruku v ruce nebo se prochází se psem či kočárkem.

To také vysvětluje rozsáhlou a velmi emotivní diskuzi na Facebooku. Do chvíle, než jsme na to upozornili, se nikdo nepokusil nijak vysvětlit důvody kácení. Nelze se pak divit tomu, že se v diskuzi objevily až konspirační teorie (budou se tam stavět vilky, někdo si nahrabal těžké peníze apod.) a lesáci byli v komentářích vulgárně napadáni.

S tím nejenže nesouhlasíme, ale hlavně tomu neodpovídají fakta. Pominete-li tuto nešťastnou kauzu, není les špatně spravovaný, natož drancovaný. Žádné velké holoseče zde nenajdete a nachází se tu i několik lesních školek. Lesáci navíc už léta nevyužívají celý povolený objem kácení a podporovali nás, když jsme usilovali o úpravu cyklostezky, čímž přišli o možnost pokácet 200 stromů.

Skutečná příčina problému je jinde – v tom, že je les u Myslivny veden jako hospodářský a nikoliv rekreační. To úplně opomíjí jeho společenskou úlohu a obrovský, penězi nevyčíslitelný význam, který má pro veřejnost. Přístup, který je v hospodářském lese správný, nemá v rekreačním co dělat.

Co s tím? Položme si jednoduchou otázku – komu patří les? Městu Ostrava, tedy lidem. Pokud je tedy postoj lidí tak jednoznačný, mělo by Město Ostrava rozhodnout o změně funkce lesa. Udělat z hospodářského lesa les primárně rekreační. V tuto chvíli samozřejmě nevíme, jak by celý proces vypadal, ani nedokážeme přesně vyčíslit náklady s tím spojené. Domníváme se však, že vzhledem k rekreačnímu významu Myslivny pro obyvatele budou zcela opodstatněné. A věříme, že v poměru k celkovému rozpočtu města, budou i v podstatě marginální.

Jak pan ředitel uvedl: „V platném lesním hospodářském plánu jsou v lokalitě Březí navrženy i jiné porosty k mýtní úmyslné těžbě“. Změna statutu lesa a vypracování nového plánu je proto našim dalším cílem. Věříme, že v politické reprezentaci, která se před pár měsíci napříč celým spektrem přihlásila k ochraně Myslivny, nalezneme partnera pro diskuzi a podaří se nám najít řešení, které bude dávat smysl z pohledu odborníků, lesa i lidí.

Martin Bobek