Category Archives: Nezařazené

V úterý 15. března pořádala porubská radnice akci s názvem Porubské desatero, kde se snažila zjistit názory obyvatel. Jako aktivní občan tuto iniciativu samozřejmě velice vítám a všem přítomným zastupitelům za to patří mé poděkování.

Jak to tedy všechno probíhalo? Místa v sále byla tématicky rozčleněna na devět stolů. Každý z nich měl tzv. garanta, který řídil svobodnou diskuzi občanů a v bodové podobě zapisoval nápady, které zazněly. Přestože sem tam zazněly i názory typu „Mladi řvu na lavičkach. To neni jak za nas, kdy sme tam hralili na balalajku.“, byla jich menšina a finální výstup byl věcný.

Lidé se mohli volně pohybovat mezi jednotlivými stoly a vyjádřit se tak k více tématům. Následně pak proběhlo hlasování, aby se vybraly dva problémy z každé oblasti. Celkově tak vyvstalo osmnáct problémů, o kterých proběhlo druhé kolo hlasování. Každý účastník měl dvě samolepky – hlasy, které mohl přilepit ke svým problémům.

V čele se umístily tyto problémy:

1. Nevyhovující stav ulic G. Klimenta, Čs. exilu, Bajkalská, Francouzská, Polská a Charkovská (26 hlasů)
2. Dopravní hřiště pro žáky ZŠ (17 hlasů)
3.–4. Zachování Myslivny jako lesoparku (15 hlasů)
3.–4. Využít prostor na konci Hlavní třídy u ulice Francouzská – amfiteátr (15 hlasů)

K vytvoření si celkového obrázku je ovšem potřeba zmínit, že téma Myslivny se objevilo jako stěžejní hned ve dvou kategoriích. Kromě přímé výzvy na její zachování v kategorii Vzhled a funkce veřejných prostranství, se k němu lidé vyjádřili ještě v kategorii Životní prostředí. Zde získal 11 hlasů obecnější požadavek, aby se zabránilo zhoršování životního prostředí nevhodnou výstavou na území obvodu (např. VTP). Pokud spojíme tyto dva úzce související problémy, získáme 26 hlasů a Myslivna se dostává na sdílené první místo!

Význam Myslivny pro Porubské občany potvrdila i poslední část desatera – pocitová mapa. Na té lidé pomocí špendlíků označili místa, která mají rádi či neradi. Žluté špendlíky značí oblasti, kde rádi tráví svůj volný čas. Pohled na mapu jasně ukazuje, že lesopark u Myslivny je místem zdaleka nejoblíbenějším.

Atmosféra v sále byla velice neformální, činorodá a přátelská. K jejímu průběhu pomohli i zástupci porubské radnice v čele s panem starostou, se kterými se lidé mohli snadno dát do řeči. Věřím, že právě tento „snadný přístup“ k zodpovědným činitelům může napomoci vyřešení některých problémů. Může to vést třeba k opravě výmolu, kterého si radnice není vědoma, či upozornit na někdy až brutální údržbu zeleně.

Sečteno podtrženo, večer diametrálně odlišný od tzv. debaty o VTP, která se konala začátkem listopadu ve Slunečnici, kde byli lidé postaveni před hotovou věc. Věřme, že v tomto Magistrát složí reparát, přijme výsledky práce týmu paní architekty Evy Špačkové a stavbu VTP na Myslivně zastaví. Toto bychom se měli dozvědět v dubnu, na který bylo posunuto odevzdání práce.

Co říci závěrem. Především zdůraznit, že to není konec, ale teprve začátek. Až do 31. března se totiž v ANKETĚ můžete vyjádřit i vy. Stejně jako lidé ve Slunečnici máte dva hlasy, abyste jimi označili, co vás trápí. Pokud chcete podpořit zachování Myslivny, máte hned tři možnosti:

1) zvolíte pouze Myslivnu a dáte jí tím dva hlasy

2) zvolíte Myslivnu a jako druhý názor pak Zamezení zhoršování životního prostředí nevhodnou výstavbou na území obvodu. Tím se vyjádříte k velice špatnému trendu rozlézání města do polí. To se týká jak Myslivny, tak např. plánu postavit další haly a průmyslovou zónu v polích u Skalky (viz. náhled územního plánu).

3) zvolíte Myslivnu a jeden další problém, který vás trápí. Tím Myslivna získá jeden váš hlas.

Předem děkujeme za vaše hlasy v anketě!

Martin Bobek
člen petičního výboru

(Další texty naleznete na mém webu www.martinhorsky.cz. Pod pseudonymem Martin Horský píši na památku dědy, který mne mj. vodil do porubského lesa).

Vážení přátelé,

chtěl bych Vám poděkovat za Vaše četné dotazy, ve kterých se nás ptáte, co se nejnověji děje ve věci VTP. Jak jste se mohli dočíst v oficiální tiskové zprávě, tak se ve čtvrtek 14. ledna 2016 konala pracovní schůzka, na které tým paní architektky Evy Špačkové (dále Tým) prezentoval výsledky svého dosavadního zkoumání. U stolu zasedli také zástupci VŠB, Ostravské univerzity, Magistrátu, porubské radnice i stávajícího VTP a CPI.

Protože se jednalo o uzavřenou pracovní schůzku, nechci se vyjadřovat k jednotlivostem a svým způsobem tak zrazovat vzájemnou důvěru účastníků jednání. Ve stručnosti lze však říci, že zdaleka největší část ze dvou hodin setkání se věnovala hledání konkrétních parametrů, které by měl nový VTP mít. Tým na základě analýzy odborné literatury i studií stávajících VTP představil vlastnosti ideálního VTP a se svými zjištěními seznámil zodpovědné instituce. Na základě jejich odpovědí nyní bude moci přistoupit k výběru konkrétních lokalit.

Je potřeba zdůraznit, že veškerá diskuze se týkala obecně VTP v Ostravě a ani v nejmenším neřešila konkrétní lokality. Těmi by se mělo zabývat až další setkání a kupříkladu slovo „Myslivna“ na celém setkání vůbec nezaznělo. Jsem proto velice překvapen vyzněním článku z dnešního Práva, ve kterém doslova stojí:

„Při analýzách se ukázalo, že v areálu naší univerzity se již VTP rozšiřovat nemůže. Tady už je prostor prostě vyčerpaný, není kde stavět další věci navíc,“ uvedl rektor s tím, že budou probíhat další jednání.

Toto vyjádření osobně považuji za vyloženě nešťastné, protože může velice snadno dojít k záměně interních analýz VŠB s prací Týmu. Jde zejména o to, že se tím opět uvádí v život hluboce zakořeněný omyl, že se práce Týmu jakkoliv týká samotného areálu VŠB, který paní architektka musela opakovaně vyvracet. Více informací o práci Týmu jsme publikovali již dříve (viz. http://lesoparkporuba.cz/alternativni-navrh-umisteni-vtp/).

Stejně tak mne překvapuje poněkud zavádějící výčet konkrétních lokalit, které pan rektor uvádí dále v článku:

„Zatím tedy je ve hře pole u porubské Myslivny, oblasti kolem Globusu, hovoří se ale také o jiných oblastech v Porubě, například o Vozovně. Těch možností je celá řada.“

Musím opět nadevší pochybnost zopakovat, že se NEJEDNÁ o umístění jakkoliv vzešlá z dosavadní práce Týmu. Ostatně v oficiálně vydané tiskové zprávě jasně stojí: „Diskutující se dohodli na dalším setkání na začátku února, na kterém pracovní skupina představí k diskusi konkrétní lokality ve městě, které budou naplňovat požadavky tohoto scénáře.“

Zpátky ale k samotné schůzce a práci Týmu. Velice mne potěšilo uchopení celé problematiky VTP nikoliv jako izolované věci, ale jako součásti rozvoje Ostravy. V úspěšném přerodu na město 21. století může hrát dobře zvládnutý projekt nového VTP jistě významnou roli. Vždy ale bude jen střípkem v mozaice. Proto je potřeba kromě budování nového, také zlepšovat to špatné, jak se v tiskové zprávě zmiňuje paní architektka. Osobně se domnívám, že právě projekt rozšíření VTP, realizovaný v dobře zvolené alternativní lokalitě, skýtá možnost obojího.

Pominu-li zmíněný článek v Právu, mohu konstatovat, že atmosféra samotného setkání byla věcná, jednání konstruktivní a neslo se v duchu vzájemné spolupráce a respektu všech zúčastněných. Nezbývá, než doufat, že se v tomto duchu bude pokračovat i nadále. Jedině tak může být výsledkem celé této diskuze plné odborných pojmů, analýz a požadavků investorů projekt, který nejen pomůže městu, ale zároveň jej budou i jeho obyvatelé vnímat pozitivně.

O dalším vývoji Vás budeme samozřejmě dále informovat.

Martin Bobek
člen petičního výboru

(Další texty naleznete na mém webu www.martinhorsky.cz. Pod pseudonymem Martin Horský píši na památku dědy, který mne mj. vodil do porubského lesa).

V současné době paní architektka Eva Špačková zpracovává alternativní návrh umístění VTP. Tato práce je podporována panem rektorem i primátorem, který po dobu jejího zpracování a následného posouzení veřejně slíbil nepodnikat žádné nevratné kroky týkající se Myslivny.

Paní architektka si sestavila malý tým studentů a doktorandů architektury na Fakultě stavební VŠB-TUO. Další spolupracovníci jsou z okruhu lidí, kteří o téma projevili zájem na občanských setkáních a nabídli konkrétní pomoc související s jejich profesním zaměřením a odbornými znalostmi. Úsilí týmu se zaměřuje na dva základní směry – na část teoretickou a praktickou.

Teoretická část si klade za cíl ujasnění klíčových pojmů a celkového zadání projektu. Jde o to, že definice „vědecko-technologického parku“ je velmi široká a závislá na místních podmínkách, možnostech a potřebách. Pro úspěch VTP je potřeba mít jasnou vizi, koncepční vedení a dostatek kvalifikovaných vědeckých pracovníků, kteří dokáží záměr naplnit. Magistrát doposud spíše prezentoval vizi zasíťování lokality a prodeji pozemků investorům, což je přístup, který více odpovídá definici průmyslové zóny, nežli VTP.

Praktická část se pak zabývá nalezením možných lokalit především v docházkové vzdálenosti od areálu VŠB a stručnému určení kroků, které by byly potřeba k realizaci VTP na daném místě. Vzhledem k požadavku na blízkost VŠB do uvažovaného okruhu patří např. pozemky podél ulice Opavské nebo areál porubské Vozovny. V této souvislosti je potřeba vyvrátit zakořeněný omyl, že se uvažuje i o pozemcích přímo v areálu VŠB. Tento areál má sloužit především univerzitní výuce a škola neuvažuje o tom, že by se jej rozšíření VTP mělo přímo týkat.

Návrh má být vypracován ke konci února. Již začátkem ledna je naplánována první schůzka se zástupci zainteresovaných stran (tj. včetně Magistrátu), jejímž cílem je ujasnění výše uvedených pojmů, přesná specifikace zadání a diskuze nad dosavadními výsledky.

O výsledcích této schůzky vás budeme samozřejmě informovat.

„Nechci to hrotit, ale jsem překvapený. Na veřejném jednání totiž jasně padlo, že architektka bude zkoumat prostor uvnitř VŠB, a i v její docházkové vzdálenosti. Beru to jako její ústupný manévr,“ říká doslova primátor Tomáš Macura v článku MF Dnes ze dne 10. 12. 2015.

Protože z veřejného setkání ve Slunečnici dne 3. 11. 2015 nebyl pořízen záznam, je nedohledatelné, co přesně v tehdejší vyhrocené debatě zaznělo. Částečnou odpověď přináší alespoň reportáž Deníku, ve které stojí:

„Myslím si, že je třeba posoudit záměr, to, co umísťujeme. My se bavíme jen o hektarech a počtech zaměstnanců, ale nebavíme se o tom, co je tedy předmětem toho umístění. Pokud se celá lokalita nemá prodat jednomu, ale více investorům, tak pravděpodobně nemusí být bezprostředně jeden vedle druhého. Pak by se daly v okolí báňské vyhledávat pozemky jednotlivě, řekněme v přiměřeném okruhu, které by mohly tomuto účelu sloužit,“ uvedla Eva Špačková.
Rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák, který byl jedním z vystupujících, paní Špačkovu vyzval, aby připravila návrh, které lokality v prostorách kampusu by byly vhodné.

Nemá smysl se teď „nimrat“ v tom, co kdo řekl na začátku listopadu. Důležitější je, že na následném zasedání zastupitelstva MO Poruba 26. 11. 2015, paní architektka Eva Špačková vystoupila a vše uvedla na pravou míru. Z tohoto setkání již záznam existuje a každý si jej může prohlédnout na YouTube.

V čase 1:47 tak jasně uslyší tyto věty paní architektky: „…ráda bych vysvětlila určitou věc. Pane primátore, prosím pěkně, mluvili jsme o těch dezinformacích a o tom, jak si někdy nerozumíme a neposloucháme se. Já předpokládám, že všichni, kdo byli na té debatě s občany, tak slyšeli, že říkám, že ta studie bude o vyhledání lokalit v docházkové vzdálenosti areálu VŠB, nikoliv přímo v areálu VŠB. Pro mne to je obrovský rozdíl, protože v areálu VŠB se samozřejmě volných deset hektarů nenachází a na to nemusíme dělat žádné studie.“

Z přiložené fotografie je zřejmé, že pan primátor Tomáš Macura se v ten okamžik nacházel zhruba čtyři metry od paní architektky. Z video záznamu pak lze snad i říci, že na její slova souhlasně pokyvoval hlavou. Když se znova se dostal v čase 2:30 k mikrofonu, pronesl: „Já jsem tady jasně řekl, že jsme dali podporu tomu, jaksi té iniciativě paní architektky Špačkové a já se omlouvám za tu nepřesnost v tom zadání.“

Přestože se v kontextu těchto skutečností nemohu ubránit slovům jako „manipulace“ a „dezinformace“, nechci se dále soustředit na to, co kdo řekl nebo neřekl a odvádět tak pozornost od podstaty problému, kterou je výstavba VTP u Myslivny. Jinými slovy by snad šlo říct: nechci to hrotit, ale jsem překvapený, pane primátore…

Martin Bobek

(Další texty naleznete na mém webu www.martinhorsky.cz. Pod pseudonymem Martin Horský píši na památku dědy, který mne mj. vodil do porubského lesa).

Dne 17. listopadu jsme poslali panu primátorovi druhý otevřený dopis, ve kterém jsme především žádali o zveřejnění informačních zdrojů a studií.

26. listopadu jsme obdrželi odpověď, kterou si můžete přečíst: odpověď (1,8 MB; PDF).

Vědečtí a pedagogičtí pracovníci Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se rozhodli vyjádřit podporu naší petici. Jedná se zejména o pracovníky Katedry fyzické geografie a geoekologie (KFGG), Katedry biologie a ekologie (KBE), Katedra matematiky a Katedra informatiky a počítačů – tedy odborníky, kteří se dlouhodobě zabývají krajinou a jejím vývojem.

Jmenovitě se jedná o tyto pracovníky:
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.
Doc. Mgr. Marek Eliáš, Ph.D.
Doc. RNDr. David Bartl, Ph.D. (z tech. důvodů není na přiložené příloze podepsán)
Ing. Radek Dušek, Ph.D.
RNDr. Veronika Kapustová, Ph.D.
RNDr. Jan Lenart, Ph.D.
RNDr. Jan Miklín, Ph.D.
Mgr. Stanislav Ruman
RNDr. Matěj Horáček
Mgr. Tereza Aubrechtová
RNDr. Václav Škarpich, Ph.D.
RNDr. Tomáš Galia, Ph.D.
Mgr. Tomáš Pánek, Ph.D.
Ing. Jiří Burakovski
Martina Havelková
RNDr. Jaroslav Žáček, Ph.D.
Doc. Ing. František Huňka, CSc.

Za tento projev podpory od kapacit ve svých oborech jsme nesmírně vděční, protože bere vítr z plachet zastáncům VTP, kteří naši petici bagatelizují. Tato podpora je pádným argumentem proti některým tvrzením, že petici podepisují lidé, kterým někdo „nakukal“, že se bude bořit Myslivna a kácet půlka lesa. Ještě jednou, díky!

Obdrželi jsme odpověď pana primátora náš otevřený dopis ze dne 16. září 2015. Nemáme ji bohužel v elektronické podobě, proto jsme ji nafotili a abyste si mohli přečíst: odpověď pana primátora (PDF, 2,6 MB).

Zároveň Vám přinášíme naši reakci na tuto odpověď pana primátora. I tuto reakci jsme zaslali panu primátorovi formou otevřeného dopisu.

Vážený pane primátore,

děkujeme za Vaši obsáhlou odpověď ze dne 10. 11. 2015, která nám poskytla další zajímavé informace a Váš pohled na věc. Když uvážíme, o jak stěžejní projekt se jedná, je skutečně trestuhodné, jak málo informací o něm bylo za léta jeho trvání publikováno. Proto jsme se na Vás 16. 9. 2015, tedy čtyři dny po spuštění petice, obrátili s naším otevřeným dopisem, abychom mohli občany informovat o skutečném stavu. Uvědomujeme si, že informační deficit byl způsoben především Vašimi předchůdci a proto oceňujeme Vaši snahu tento dluh veřejnosti splatit.

Váš dopis v nás vyvolal řadu otázek, jejichž zodpovězení může být klíčové pro zamezení dalším spekulacím a nalezení společného konsenzu v celé věci. Rádi bychom Vás proto požádali o zveřejnění informačních zdrojů, které zmiňujete ve svém dopise. Pro přehlednost je uvádíme s odkazem na příslušný odstavec:

Odstavec 7
– finanční náročnost Vozovny v řádech miliard a prostorovou náročnost
V případě této lokality prosím zveřejněte kalkulaci hrubých nákladů na přesun a informace o velikosti potřebných pozemků.

Odstavec 8
– odvoláváte se na několik měsíců trvající analýzy, již vypracované bývalým vedením
V tomto případě žádáme o jejich urychlené zveřejnění.

Odstavec 9
– zmiňujete se o kácení v tzv. Porubském lese
Zde předpokládáme, že mohlo dojít také k záměně s těžbou, která v lese dlouhodobě probíhá, proto prosím zveřejněte plán těžby a její ekonomické výnosy.
– uvádíte kácení v rozsahu cca 150 stromů
V případě kácení stromů prosím upřesněte, zda se se tento počet týká pouze dřevin o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, jak bývá standardně uváděno, nebo celkového počtu stromů na dané ploše 0,8 ha (dle EIA). Můžete případně uvést tento celkový počet?
– ohledně doplnění stávajících sportovní a volnočasové infrastruktury
Můžete prosím zveřejnit plány nových běžeckých tras a cyklostezek?

Odstavec 10
– zmiňujete, že hodláte přijmout opatření, aby investoři nemohli podmínky města obejít
Můžete je blíže specifikovat? Např. co se výhradně podzemního parkování týče?

Odstavec 11
– zmiňujete podrobnou dopravní studii a kompenzační opatření na stávajících komunikacích
I v tomto případě žádáme o jejich zveřejnění.

Z veřejné debaty ve Slunečnici mj. vzešel konstruktivní návrh paní architekty Evy Špačkové na zpravování alternativní studie, který jste podpořil. Chtěli bychom Vás vyzvat, abyste do doby, než bude vyhotoven a posouzen, zastavil práce na stávající variantě Myslivna. Za stěžejní považujeme, abyste se zasadil o opětovné zastavení územního řízení, které dosud bylo do 15. listopadu pozastaveno.

Žádáme Vás o zveřejnění těchto informací před zasedáním zastupitelstva MO Poruba dne 26.11.2015. Považujeme za důležité, aby zastupitelé i veřejnost měli možnost se s nimi seznámit ještě před debatou. Věříme, že tento krok by výrazně přispěl k věcnosti diskuze a umožnil tak hledat nejlepší možné řešení pro projekt rozšíření VTP. Nalezení konsenzu s veřejností, která by po dlouhých letech získala pocit, že je s ní jednáno jako s rovnocenným partnerem, považujeme pro budoucí směřování našeho města za stejně důležité jako změnu orientace města z těžkého průmyslu na moderní vědu a výzkum.

S přátelským pozdravem

Ingeborg Jakimová          Kateřina Ličková          Ing. Martin Bobek

Členové petičního výboru
Petice Nesouhlas s rozšířením Vědecko-technologického parku v Ostravě-Porubě do lokality „Myslivna“

V Ostravě-Porubě 17. listopadu 2015

V uplynulých dnech jsme Vám postupně přinášeli reakce médií na debatu s panem primátorem, abyste si z pohledu nezainteresovaných stran mohli sami udělat obraz. Na jednu stranu velice oceňujeme, že pan primátor Tomáš Macura jako vůbec první politik za sedm let, co projekt existuje, jej takto oficiálně představil veřejnosti. Na druhou stranu musíme konstatovat, že se nejednalo o debatu s občany, ale jak zaznělo několikrát z publika, o tzv. postavení před hotovou věc.

Vůbec nebylo řečeno, z jakých konkrétních požadavků se při tvorbě projektu vyšlo a kdo jim oponoval. Poukazujeme zejména na tyto faktické argumenty ze strany zastupitelů Magistrátu a rektora VŠB.

K dispozici není žádná jiná vhodná plocha, která by byla dostatečně velká
Oponujeme: bude se jednat o individuální investory. Nikdo nezdůvodnil, jak velká plocha je skutečně potřeba a to navíc na jednom místě.

Pro VTP je klíčová docházková vzdálenost z VŠB
Oponujeme: naprostá blízkost VŠB není nezbytná pro všechny firmy ve VTP. Pro firmy, které ji potřebují, navrhujeme využít stávající areál VŠB. Zbytek může být postaven na jiných vhodných pozemcích. Např. společnost Tieto, která měla sídlo ve stávajícím VTP, se z něj přestěhovala do centra města.

Magistrát nemá náhradní pozemky ve svém vlastnictví a na výkup dalších pozemků není čas.
Oponujeme: tuto formu nátlaku odmítáme. Výkup pozemků probíhá od r. 2008 a to bez diskuze o projektu s občany a navzdory několika zamítnutím ze strany MO Poruba. Naopak v Ostravě je stále dostatek volných ploch a brownfieldů, kde mohl být VTP park postaven.

Magistrát tvrdí, že nedojde k narušení rekreačního rázu lokality. Naopak se počítá s výsadbou nových stromů.
Oponujeme: provozem tisíců aut denně (dle studie EIA cca 8.160 aut denně) dojde k nenávratnému narušení lokality. Nově vysazené stromky, a to ani v dvojnásobném počtu, nenahradí téměř hektar pokáceného vzrostlého lesa dříve než za desítky let. Také si je potřeba uvědomit, že výstavba promění oblast na deset let na jedno velké staveniště.

Myslivna byla manipulativně prezentována jako jediné možné řešení, ke kterému Magistrát proti jeho vůli nutí výše uvedené „objektivní“ okolnosti. Přestože stávající VTP tyto podmínky splňuje, není naplněn a musí být dotován z rozpočtu města.

Proti-argumenty a proti-návrhy z řad publika byly šmahem odmítány právě s poukazem na to, že nesplňují dané podmínky. Klíčovým se stalo vystoupení paní architektky Evy Špačkové z VŠB, která tyto podmínky zpochybnila a zároveň navrhla, aby se hledalo řešení v blízkosti areálu VŠB. Ve stejném duchu se vyslovil i pan starosta Petr Mihálik, který uvedl, že pokud máte vyhovět požadavku na volný desetihektarový pozemek půl kilometru od Báňské, tak nemůže vyjít nic jiného než Myslivna. Toto dvojí zpochybnění vstupního zadání, navíc učiněné autoritami, považujeme za zcela zásadní, protože o dva dny později ve článku v MF Dnes pan primátor připustil jiné řešení. Lze tak říci, že debata byla krokem správným směrem. Je však nezbytné vytrvat v další diskuzi.

Pevně doufáme, že zvítězí zdravý rozum: pro rozšíření VTP se najde se jiná vhodná lokalita v Ostravě a Myslivna bude zachována jako rekreační oblast pro občany Poruby. Jakkoliv je důležité se ptát, co chtějí investoři, naši volení zástupci nesmí nikdy zapomínat, kdo jim dal ve volbách důvěru a pověřil je správou věcí veřejných. Proto nemohou, tak jako dosud, přehlížet zásadní otázku – co chtějí občané Poruby?

Na samotný závěr debaty jsme vyvolali hlasování. Jak je z fotografie z MS Deníku patrné, pro zachování lesoparku u Myslivny se vyslovila drtivá většina přítomných. Věříme, že Magistrát dodrží svůj příslib, že stavbu nezačne, dokud nebude mít veřejnost na své straně.