Emotivní a obrovská odezva. Jinak ani nejde označit reakci na krátké video, kterým jsme vás v sobotu 16. února na Facebooku informovali o kácení pod Myslivnou. Do dnešního dne tento příspěvek oslovil 36049 lidí, z nichž si 22711 video prohlédlo a 1595 na něj zareagovalo lajkem, sdílením nebo komentářem (viz. statistiky).

Emotivním reakcím rozumíme. Sami jsme byli tak masivním kácením nemile překvapeni. Zatímco v případě běžeckého okruhu, kde se opravdu pečlivě řešil každý strom, jsme byli pozváni ke konzultaci na Magistrát, o tomto kácení jsme se dozvěděli, až když bylo po všem. Obrátili jsme se proto na ředitele společnosti Ostravské městské lesy a zeleň, pana Ing. Vladimíra Blahutu, abychom zjistili podrobnější informace:

Celkem bylo vytěženo 414,50 kubíků dřeva a to na ploše 0,48 hektaru. Důvodem kácení byly skutečnosti, že porost byl 115 let starý, hodně stromů bylo nemocných, několik už jich spadlo a u dalších to nebezpečně hrozilo. K holoseči se přistoupilo proto, že při těžbě přestárlých porostů dochází při kácení jedinců k výraznému poškození koruny okolních stromů a celkově se snižuje schopnost porostu čelit větru. Také nelze pouhým pohledem určit, v jakém stavu se jednotlivé stromy nachází (přesné znění viz. omlz.pdf).

Pravdivost a logiku této odpovědi nemáme důvod zpochybňovat. Postupovalo se podle schváleného plánu a lesního zákona, který metodou holoseče umožňuje vykácet až hektar lesa. Čistě z pohledu lesáků se tak zřejmě jednalo o správně zvolený postup, který dává smysl i z ekonomického hlediska, protože holoseč je logicky efektivnější nežli selektivní způsob kácení jen některých stromů. Pan ředitel nás dále informoval, že vykácená plocha se začne zalesňovat už teď na jaře. Žádné stavění a betonování tedy nehrozí.

V čem je tedy problém? Laicky se stále domníváme, že šlo postupovat šetrnější selektivní těžbou, která je pro les přirozenější a nemá tak zničující dopad na lesní ekosystémy (viz. Vliv holosečného hospodaření). V žádném případě se však nechceme stavět do role odborníků na lesní hospodářství a rozhodovat, který strom je či není nebezpečný. Hlavní problém vidíme v něčem jiném – „lesácký“ úhel pohledu úplně opomíjí lidi. Mohutná odezva, stejně jako 10000 podpisů pod naší peticí, už několik let opět a znova potvrzují, jak obrovský význam má lesopark u Myslivny pro lidi. Nevidí v něm pouhý zdroj dřeva, ale potěšení a odpočinku. A je lhostejno, zda v lese běhají, jezdí na kole, bloumají se s někým v ruku v ruce nebo se prochází se psem či kočárkem.

To také vysvětluje rozsáhlou a velmi emotivní diskuzi na Facebooku. Do chvíle, než jsme na to upozornili, se nikdo nepokusil nijak vysvětlit důvody kácení. Nelze se pak divit tomu, že se v diskuzi objevily až konspirační teorie (budou se tam stavět vilky, někdo si nahrabal těžké peníze apod.) a lesáci byli v komentářích vulgárně napadáni.

S tím nejenže nesouhlasíme, ale hlavně tomu neodpovídají fakta. Pominete-li tuto nešťastnou kauzu, není les špatně spravovaný, natož drancovaný. Žádné velké holoseče zde nenajdete a nachází se tu i několik lesních školek. Lesáci navíc už léta nevyužívají celý povolený objem kácení a podporovali nás, když jsme usilovali o úpravu cyklostezky, čímž přišli o možnost pokácet 200 stromů.

Skutečná příčina problému je jinde – v tom, že je les u Myslivny veden jako hospodářský a nikoliv rekreační. To úplně opomíjí jeho společenskou úlohu a obrovský, penězi nevyčíslitelný význam, který má pro veřejnost. Přístup, který je v hospodářském lese správný, nemá v rekreačním co dělat.

Co s tím? Položme si jednoduchou otázku – komu patří les? Městu Ostrava, tedy lidem. Pokud je tedy postoj lidí tak jednoznačný, mělo by Město Ostrava rozhodnout o změně funkce lesa. Udělat z hospodářského lesa les primárně rekreační. V tuto chvíli samozřejmě nevíme, jak by celý proces vypadal, ani nedokážeme přesně vyčíslit náklady s tím spojené. Domníváme se však, že vzhledem k rekreačnímu významu Myslivny pro obyvatele budou zcela opodstatněné. A věříme, že v poměru k celkovému rozpočtu města, budou i v podstatě marginální.

Jak pan ředitel uvedl: „V platném lesním hospodářském plánu jsou v lokalitě Březí navrženy i jiné porosty k mýtní úmyslné těžbě“. Změna statutu lesa a vypracování nového plánu je proto našim dalším cílem. Věříme, že v politické reprezentaci, která se před pár měsíci napříč celým spektrem přihlásila k ochraně Myslivny, nalezneme partnera pro diskuzi a podaří se nám najít řešení, které bude dávat smysl z pohledu odborníků, lesa i lidí.

Martin Bobek

Lidé si často myslí, že nemají reálnou šanci ovlivnit dění ve svém okolí a neozvou se proti tomu, co se jim nelíbí. Konkrétní příklad cyklostezky W jasně dokládá, že ozvat se má smysl…

Na prapočátku celého příběhu bylo jen pár směrovek, které přibyly na stávající lesní cesty mezi Myslivnou Krásným Polem. Stálo to pár korun a na mapách se objevila další cyklotrasa. Problém nastal ve chvíli, kdy lesníci v rámci těžby rozjezdili nezpevněnou hliněnou cestu. Dříve než ji stačili opravit, podal cyklista na město stížnost, kterou magistrátní cyklo-koordinátor uznal jako opodstatněnou. Posléze bylo Magistrátem rozhodnuto, že se postaví zpevněná cyklostezka W, která snese i těžkou lesní techniku, aby se situace neopakovala.

Tímto rozhodnutím se zároveň spustila úřednická mašinérie. Fotografie, kterou vidíte vpravo, ukazuje část z haldy papírů, která byla od roku 2014 vytvořena. Zrealizování celého projektu takto velkorysé cyklostezky by pak stálo několik miliónů korun! Jak je to možné? Zpevněná cyklostezka totiž patří do vyšší kategorie komunikací nežli obyčejná vyznačená cyklotrasa, platí zde jiná bezpečnostní pravidla a také zodpovědnost. Do hry tak vstupují všemožné vyhlášky, které v důsledku vedou k vykácení přes 200 stromů, které nejsou předpisově vzdáleny od cesty. Nic na tom nemění ani skutečnost, že cyklostezka vede tou samou lesní cestou, po které jezdí cyklisté už desítky let zcela bez problémů.

Poprvé jsme vás o celé kauze informovali v srpnu, kdy jsme na ni byli upozorněni. Krátce poté jsme absolvovali úřednickou schůzku na Magistrátu, kde jsme se důkladně seznámili s fakty. Vše vypadalo jako dané, schválené. Prostě hotová věc. A z úřednického pohledu také byla. Úředník totiž může rozhodnout o dílčích úpravách a konkrétním řešení, ale nikoliv o realizaci / nerealizaci celého projektu. Takové rozhodnutí je výhradně na politicích.

Z tohoto důvodu jsme v našich volebních otázkách oslovili jednotlivé strany a na cyklostezku se jich zeptali. Všichni se shodli s naším názorem, že projekt v této podobě není vhodný. Ještě před volbami jsme obdrželi pozvání od Mgr. Zuzany Bajgarové (ANO) na schůzku svolanou náměstkyní primátora Mgr. Kateřinou Šebestovou (ANO) na Magistrátu k projektu běžeckého okruhu, kde se otevřela i otázka cyklostezky. Na schůzce byli dále přítomni mj. vedoucí odboru investic, porubský starosta či ředitel společnosti Ostravské městské lesy a zeleň (dále „OMLZ“). Tedy lidé na pozicích, kteří jsou schopni rozhodovat i o zcela zásadních změnách celého projektu.

Věci se daly do pohybu. S lesníkem panem Šloncem jsme následně prošli celou trasu a přímo na místě s ním probrali potřebné úpravy z pohledu lesáků (pročištění odtoků, prořezání suchých větví, zasypání výmolů apod.). K našemu velkému překvapení jsme ale také zjistili, že část zvažované stezky už byla lesáky vybudovaná! Konkrétně na katastru Krásného Pole, kde před zhruba pěti lety postavili tzv. mlatovou cestu (tedy směs větších a menších kamenů bez pojiva), která je pro jejich potřeby plně dostačující. Jak je to možné? Protože se jedná o obslužnou lesní komunikaci, není k ní ze zákona potřeba žádná složitá dokumentace ani povolovací proces jako u cyklostezky.

Z prohlídky jsme zpracovali přehlednou prezentaci, se kterou jsme seznámili účastníky, kteří se na Magistrátě kvůli cyklostezce sešli ještě jednou. Z této schůzky pak vzešel návrh pro vedení města Ostravy, které rozhodlo, že:

• nebude zpracováván další stupeň projektové dokumentace k projektu „cyklostezka W“ a využijí se stávající lesní stezky pro vedení cyklotrasy
• společnost OMLZ bude pověřena, aby zajistila úpravu povrchů tak, aby stávající lesní stezky, po kterých má cyklotrasa vést, vyhovovaly potřebám cyklistů (vybudují mlatovou cestu i ve zbývajících, nyní nezpevněných úsecích cyklotrasy, na což jim město poskytne nezbytné finanční prostředky)
• společnost OMLZ zajistí následnou údržbu, sjízdnost a bezpečnost cyklistů a pěších

Sečteno podtrženo: stromy zůstanou stát, cyklisté budou jezdit dál, chodci a běžci dostanou lepší povrch, který vyřeší blátivá místa, ale nebude tak tvrdý jako by byla cyklostezka. A kromě toho se ušetří několik milionů, protože mlatová cesta stojí v porovnání s cyklostezkou opravdu jen pár korun…

A co z toho všeho vyplývá? Především to, že má smysl se ozvat. Za celou dobu jsme nenarazili na něčí skrytý zájem, zlý úmysl nebo šlendrián. Vinna byla především ona odlidštěná byrokratická mašinérie, která měla lesem projet jako parní válec. Prosím nechápejte ale pod tou „mašinérií“ nějakého konkrétního úředníka, který špatně dělá svou práci, ale především onu haldu paragrafů, které musí chtě nechtě respektovat.

Když jsme na celou věc poukázali a získali pro ni pozornost zodpovědných lidí se skutečnými pravomocemi, podařilo se do ní vnést tolik chybějící nadhled. Když se znovu uvážilo, co je vlastně cílem a účelem projektu, nebylo už problémem najít řešení, které je v souladu se zdravým rozumem. Děkujeme Magistrátu města Ostravy, Městským lesům a všem dalším zúčastněným za vstřícný přístup a otevřenou mysl.

Martin Bobek

I schránky, které nesou chvályhodnou nálepku „nechci reklamní letáky“, jsou v těchto dnech zaplaveny. Sliby. A nezřídka se mezi nimi objevuje i Myslivna. Nás to pochopitelně těší, protože to pro politiky vytváří jasné závazky do budoucna a snad to i konečně vyústí ve změnu územního plánu, po které marně voláme už několik let.

Udělali jsme si malý předvolební průzkum mezi svými porubskými známými a zjistili jsme, že volebním letákům a slibům velkou váhu nepřikládají. Ani detailní odpovědi na naše otázky zaměřené přímo na Myslivnu nikomu z nich nenapověděly, koho volit, s odůvodněním, že všichni před volbami slibují zachování Myslivny. Nejlépe vše zřejmě vystihl následující výrok: „Kdybyste radši řekli, kdo za ty tři roky něco skutečně udělal!“

Zamysleli jsme se nad tím a rozhodli se sestavit jednoduchou přehlednou tabulku ve stylu D-testu, která by shrnula skutky jednotlivých politických stran (řazeno abecedně) týkající se Myslivny.

	ANO	ČSSD	KDU-ČSL	KSČM	ODS	Ostravak	Piráti
Deklarace proti VTP na Myslivně							–
Žádost o změnu územního plánu							–
Aktivní podpora petice	–
Myslivna ve volebním programu

Zatímco hlasování jsou jasně měřitelná a doložitelná, aktivní podporu petice je potřeba upřesnit:

ANO
ANO bylo od počátku hlavním prosazovatelem rozšíření VTP na Myslivně, proto nelze logicky hovořit o podpoře petice. Je ovšem potřeba objektivně říci, že primátor Tomáš Macura otevřel veřejnou diskuzi, podpořil vyhledání alternativ a dodržel dané slovo, že nebude na Myslivně nic dělat, dokud nebude jasná alternativa.
Na rozdíl od všech ostatních stran však ANO odmítá náš požadavek, aby byla vyškrtnuta jako lokalita pro VTP ještě před potvrzením realizovatelnosti projektu jinde. Nebýt tohoto postoje, mohla být celá věc dávno uzavřena a nevléct se už roky bez jasného termínu.

ČSSD
Porubský starosta Petr Mihálik na samém začátku nabídl petici zcela klíčovou možnost publikovat v PRIO článek a vystoupit s prezentací před zastupiteli a to zhruba ve stejném rozsahu jako primátor. Měli jsme k němu také vždy otevřené dveře, což jsme využili k několika schůzkám podle aktuálního dění v průběhu posledních tří let.

KDU-ČSL
S výjimkou poněkud nešťastné kauzy s předvolebním billboardem na jaře tohoto roku (tuto záležitost považujeme za uzavřenou, jak říkají Angličani: „no hard feelings“) jsme neměli s KDU-ČSL žádný kontakt.

KSČM
S KSČM jsme neměli žádný kontakt.

ODS
Kristýna Dekická, která je druhým rokem členkou místního sdružení ODS a manželkou porubského lídra ODS Jana Dekického, patří do nejužšího týmu petice, významně se angažuje v petici již od samého počátku a má výrazný podíl na jejím úspěchu.
Jan Dekický poskytoval petici důležité podklady a materiály, které pomáhaly s udržením věcné komunikace navenek. V roce 2016 se zdržel hlasování při návrhu o změně územního plánu. Nyní požaduje pro ochranu lokality koncepční řešení lokality s ohledem na zachování stávajícího rekreačního charakteru.

Ostravak
Lídr porubské kandidátky Martin Drastich oslovil petici již na samém začátku. V průběhu celých tří let nám osobně (příp. s Doc. Petrem Jančíkem) ochotně poskytoval cenné politické a správní konzultace. Poskytováním informací, o které bychom museli zdlouhavě žádat přes zákon o svobodných informacích, nám ušetřil hodně času a umožnil nám jednat operativně. Je politikem, se kterým jsme byli v nejintenzivnějším kontaktu.

Piráti
Na návrh Pirátů jsme letos absolvovali konzultační schůzku ohledně dalšího postupu na Myslivně. Byla nám učiněna nabídka na pomoc v případě, že bychom ji potřebovali. Piráti nebyli v období 2014-2018 v zastupitelstvu, ale zachování Myslivny měli ve volebním programu už v roce 2014.

Tímto výčtem skutků vám přinášíme pohled do kuchyně naší petice. Jakkoliv jsme se vždy snažili vystupovat zcela apoliticky, petice a tudíž i záchrana Myslivny, je v tuto chvíli věcí téměř výhradně politickou.

Jako „normální lidé“ pochopitelně máme i my své více a méně oblíbené politiky a strany (preference se mezi členy liší). Svůj postoj samozřejmě projevíme jako občané aktivní účastí ve volbách. Nechceme k tomu však zneužívat petici. Plně respektujeme, že ne pro každého musí být záchrana Myslivny takovou prioritou, jakou je pro nás. Pokud jsme vám ale tímto článkem pomohli v rozhodování, jsme samozřejmě jen rádi.

Je potřeba si uvědomit, že zatímco úsilí lidí – občanů, záchranu vůbec umožnilo, její dokončení – tedy změna územního plánu, je výhradně na politicích. Volby jsou jedinečnou příležitostí, kdy je jim možné předat onen pomyslný štafetový kolík. Proto prosím běžte volit. Bez ohledu na to, koho zvolíte a kdo bude vítězem, si pak přejme, aby štafeta brzy doběhla do cíle a Myslivna byla konečně zachráněna.

Ing. Martin Bobek
člen petičního výboru

Ani zkušenosti z předchozích pěti úklidů Myslivny pod hlavičkou celorepublikové akce Ukliďme Česko nejsou schopny zabránit tomu, aby organizátory něco upřímně nepřekvapilo. Konkrétně to tentokrát byla odpověď jedné maminky, jak se dozvěděla o úklidu.

„Vím to z Déčka. Mluvili tam o tom a malému se to tak líbilo, že rozhodl, že sem dneska prostě musíme.“

Bez ohledu na cestu, jakou se k nám dostali, zaslouží si naši dobrovolníci jen slova chvály. V počtu 10 dospělých, 4 dětí a 1 psa jsme se tak opět po půl roce vydali uklidit jedno z nejkrásnějších a tudíž i nejnavštěvovanějších míst v Ostravě-Porubě.

Začali jsme tradičně na točně autobusů, kterou jsme ale netradičně vyčistili i na její levé straně. Na první pohled zde nebylo co sbírat, ale při bližším pohledu se v bohatém listí objevil tu čouhající obal, tu PETka. Nakonec to vydalo přes dva pytle, jeden hasičák a kufr plný Haló novin.

Potok pod točnou jsme tentokrát vynechali a ke kolejím vyrazili jen po rovince na úrovni cesty. Odpadky, tedy sem tam odhozené obaly od potravin a PETky, byly v porovnání s tím, co dokázal vyrobit jeden bezdomovec nedaleko Sportovní haly, jen procházkou růžovou zahradou. Vyčištění místa po tomto dobrodinci bylo nad naše možnosti, takže jsme vše jen zdokumentovali a poprosíme o úklid porubskou radnici. Ta nám, ostatně jako pokaždé, nejen ochotně zajistila pytle a kvalitní rukavice, ale v minulosti podobně nahlášená místa dokázala vždy velice rychle a dobře vyřešit.

Protože při úklidu se účastníci rozeběhnou do všech stran, domluvili jsme hned na začátku úklidu sraz v údolíčku pod kolejemi. Při jarním úklidu na tomto místě servírovaly Makovice, jako vzorné organizátorky, domácí buchty a jednohubky. Dnešní organizátor se omezil jen na oplatky a čokolády. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že jsem je zapomněl doma, byly účastníkům rozdány jen další pytle.

Neposilněni jsme se rozdělili do tří skupin a vydali se na další lov pod VTP, k planetáriu a okolo pole. Ani tentokrát jsme k altánu na jeho druhém konci nepřišli s prázdnou a nasbírali několik pytlů. Nejednalo se jen o nový odpad, který přibyl od jara, ale také o staré zátěže, které se nám nově podařilo najít zarostlé pod listím. Z čouhajícího kousku igelitu se např. vyklubala celá matrace, kterou už prorůstaly kořeny a na kterou byl jeden pytel málo.

V mlází odhozený gril, totálně prolezlý rzí a rezavými mravenci pak autorovi připomněl Ondřeje Sekoru, kterému musel dát za pravdu, že jeho negativní popis tohoto červeného hmyzu je zcela na místě. Ty bestie vám vlezou všude.

U altánku jsme se opět rozdělili, vysbírali asfaltku, cestu údolím i nádhernou lesní cestu od strže. Znovu jsme se sešli až na Myslivně, kde jsme si dopřáli zaslouženou odměnu. Pět z nás se pak vydalo společně ještě ke kolejím, kde parkoval jeden z „veteránů“ našich úklidů, autor serveru Čistý výlet. Ve svém voze pak rozvezl hned tři lidi, kteří se až do rána vůbec neznali. I o tom jsou tyto úklidy. Nejen o čisté přírodě, ale také o poznání nových lidí, kterým záleží na místě, ve kterém žijí.

Martin Bobek

Od spuštění petice proti výstavbě VTP u Myslivny uplynuly 12. září tři roky. Zatímco v roce 2015 to vypadalo, že bagry už pomalu startují, dnes celá kauza z pohledu běžného obyvatele Poruby vypadá, že spí. Tento dojem je pochopitelný. Loni byla přerušena příprava a realizace projektu, vrátila se dotace a největší rozruch tak v poslední době vzbudila jen plánovaná stavba cyklostezky W, kvůli které by mělo padnout neuvěřitelných dvě stě stromů.

Na pozadí jsme však při tvorbě Strategického plánu Poruby zaznamenali snahu v něm Myslivnu uvést jako „rozvojovou plochu“. Protože to bylo uvedeno bez dalších podrobností, lze si pod tím představit cokoliv. Ani kdyby to nebylo apriori myšleno špatně, podobně vágní formulace vždy skrývají velké riziko účelové interpretace v budoucnu. Po tlaku z více stran se do finální verze tato formulace nakonec nedostala, ale je zřejmé, že se vždy najdou lidé, které bude Myslivna lákat k výstavbě. Proto považujeme za velice důležité, že i v letošním ročníku Porubského desatera zvolili občané Poruby zachování Myslivny jako svou největší prioritu.

Protože oficiálních zpráv je poskrovnu, zeptali jsme se ostravského primátora Tomáše Macury, jaká je aktuální situace. Zde je jeho reakce ze dne 31. srpna 2018:

Nedošlo k žádným změnám ve skutečnostech, které jsem uvedl v mé odpovědi z 16. dubna tohoto roku, která byla zveřejněna i na webu lesoparkporuba.cz.
Stále vyjednáváme o odkupu pozemků pro alternativní umístění VTPO od soukromých vlastníků. Dosud nebyla uzavřena finální dohoda o podmínkách, zejména pak o výši kupní ceny.
Transakce, i s ohledem na ekologická rizika v lokalitě, není jednoduchá, všechny strany však deklarují vůli dospět k dohodě. Prozatím poslední jednání v této věci se konalo minulý týden.

I přes tento pozitivní směr, kterým se věci ubírají, je tak zřejmé, že ani po třech letech není otázka stavby VTP na Myslivně stále vyřešena. Ostatně potvrzuje to i již zmíněný schválený Strategický plán Poruby, ve kterém se v souvislosti s Myslivnou píše: „Ke změně územního plánu ovšem nedošlo a toto území je stále bráno jako rezerva pro možnou výstavbu rozšíření MSIC.“ (pozn. red. Moravskoslezské inovační centrum, faktický následovník VTP).

S blížícími se volbami jsme zaznamenali sliby nemála politiků, že se zasadí o zachování Myslivny. Věřme proto, že třetí výročí petice je posledním „aktivním“ výročím a příští rok už budeme moci jen konečně napsat „Myslivna byla zachráněna“.

Vzhledem k blížícím se komunálním volbám jsme se rozhodli oslovit lídry politických stran, aby vyjádřili svůj postoj k Myslivně. Z došlých odpovědí je zřejmé, že již nikdo nepodporuje její zastavění VTP a všichni chtějí zachovat její rekreační charakter. Všechny strany jsou také pro vyškrtnutí Myslivny ze seznamu lokalit pro VTP. Podle ANO je však potřeba nejprve formálně dotáhnout celý projekt. Některé odpovědi jsou poměrně obsáhlé, proto doporučujeme přečíst si je celé a neusuzovat jen z tohoto stručného shrnutí.

Úplné odpovědi kandidátů v abecedním pořadí podle stran si můžete stáhnout zde:

• odpovědi seskupené podle stran (PDF, 76 kB)
• odpovědi seskupené podle otázek (PDF, 61 kB)

Z došlých odpovědí dále vybíráme tři myšlenky, které nás nejvíce zaujaly.

ANO, Mgr. Zuzana Bajgarová
A jak budu prosazovat záchranu (Myslivny, pozn. red)? Ono už není co, ta záležitost je de facto uzavřena, jen bohužel ne formálně. To je potřeba prosazovat, dotažení této problematiky do konce, viz komentář výše. A dále. Dát území funkci. Pro mě je to ještě otázka hledání. Vy naznačujete rekreační charakter… Co to je pro Vás?

ODS, Jan Dekický
Stávající plocha je obrovská, změna územního plánu na rekreační charakter skrývá nebezpečí, že další politická reprezentace může celkem snadno a bez nákladů oživit původní myšlenku kancelářské zóny. Myslím si, že dlouhodobým řešením je vyřešit koncepčně celé území a to i s případnou výstavbou, která by byla realizována na základě architektonické soutěže a respektovala by charakter lokality a zájmy Porubáků, pak už by byl návrat ke kancelářským plochám nemožný.

Ostravak, Ing. & Ing. Martin Drastich, Ph.D., MBA.
Poruba je sídliště průmyslového města, zatíženého zejména těžkým průmyslem. Byla navržena a postavena jako relativně čistý protipól východní a centrální průmyslové oblasti. Je nesmyslné ji nyní obklíčit průmyslovou zónou na návětrné straně (odpověď k otázce č. 7, tedy Skalce. Totéž ale platí i o Myslivně, pozn. red). Je to proti filozofii její výstavby.

Článek Cyklostezka za 200 stromů? vzbudil velký ohlas, byl hojně sdílený a jeho dosah na Facebooku přesáhl 10000. Důležité je, že nevzbudil zájem jen u lidí, jimž není lhostejné prostředí v němž žijí, ale také jednoho politika. Porubský zastupitel Martin Drastich (Ostravak) nás sám aktivně oslovil a zajistil nám schůzku na Magistrátě s paní Petrou Kopřivovou, která má projekty cyklostezek na starosti. Té bychom chtěli touto cestou poděkovat za trpělivost i nevšední ochotu, se kterou nám přes hodinu odpovídala na naše dotazy a snažila se podat a vysvětlit veškeré okolnosti související s přípravou stavby.
Jaká je tedy nynější situace a její teoreticky možná řešení?

Proč by se mělo vykácet cca 200 stromů?

Kácení se neomezuje pouze na výstavbu nových úseků, ale týká se celé její délky. Vychází to především z požadavku lesáků, kteří souhlasili s výstavbou cyklostezky pod podmínkou, že ji budou moci využívat pro lesní auta. S ohledem na jejich požadovanou nosnost se tak musí nově zpevnit povrch na celé trase. Ke stavbě bylo vydáno mimo jiné stanovisko odboru ochrany životního prostředí, ve kterém je uvedeno:

„Zpevněné plochy budou umístěny tak, aby výkopy pro jejich zřízení byly ve vzdálenosti větší než 3 m od pat kmenů stromů o průměru kmene větším než 4 m a 2,5 m od pat ostatních stromů. Pokud nebude možno tuto vzdálenost dodržet, je nutno dřeviny vykácet.“

Přeloženo do češtiny to znamená, že i když tam už dnes reálně vede široká cesta, na kterou by stačilo dát zpevněný povrch, tak to s ohledem na předpisy prostě nejde. Hlavní problémy, které se za tím vším skrývají, jsou de facto dva:

• požadavek na provoz lesní techniky vyžadující širší a pevnější cestu než by bylo třeba na pouhou cyklostezku
• v okamžiku, kdyby cesta získala statut oficiální cyklostezky, začala by platit jiná bezpečnostní pravidla a zodpovědnost. Velice zjednodušeně řečeno: pokud někomu spadne na hlavu strom v lese, tak s tím holt musí počítat, protože je v lese. Pokud se to ale stane na oficiální cyklostezce, tak je zodpovědností jejího vlastníka, aby zajistil, že se to nestane.

Co se s tím dá dělat?

• ubezpečit se, že výše uvedené podmínky přesně specifikující metry od pat kmenů jsou vyžadována zákonem a nelze je zmírnit
• přesvědčit lesáky, ať ve stávajícím úseku (fialová barva) netrvají na podmínce lesní cesty. Pak by snad mohla stačit užší cyklostezka, kde by stromů padlo méně.

Je možná alternativní trasa podél pole a Prodloužené Rudné?

Původním záměrem bylo vést cestu v námi navrhované alternativní trase (tmavě modrá). Upustilo se od něj z důvodů problémů s výkupem pozemků a negativního stanoviska Lesů ČR.

Nesouhlas Lesů ČR

V případě, že se umisťuje stavba na sousedním pozemku a ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa, je nutno vyžadovat souhlas vlastníka lesa, což jsou v tomto případě Lesy ČR.
Lesy ČR vlastní uzoulinký proužek na kraji lesa u Prodloužené Rudné. Dle zákona ovšem jako vlastníci pozemku do 50 metrů od stavby jsou účastníky řízení a musí vydat kladné stanovisko. To bohužel nevydali s následujícím odůvodněním:
Předmětná stavba se nachází v dopadových vzdálenostech porostu (silný vítr, sesuvy půdy, …), kdy při průměrných výškách porostu do cca 30m by bylo vhodné zachovat odstup staveb, stavebních a terénních úprav, a o to i cestní sítě v rámci cyklostezek, naučných stezek, inline drah, atd., alespoň v této vzdálenosti.
Přes toto stanovisko bohužel nejede vlak. Jako laici nejsme schopni s jistotou říct, do jaké míry se jedná o oprávněný požadavek a do jaké je to alibismus. Přesto se ale kloníme k tomu druhému, protože existuje spousta cest po okrajích lesa a tato samotná cyklostezka W by měla vést okrajem lesa po poli, kde to evidentně problém není.

Co se s tím dá dělat?

• zkusit znovu požádat Lesy ČR o změnu stanoviska (to stávající je z 9. 10. 2014)
• pokusit se vykoupit jejich pozemek, který má pouhých 784 metrů čtverečních (sousedící les patří Vřesině)
• postavit cestu na pozemku na druhé straně Prodloužené Rudné

Výkup soukromých pozemků

Při podrobnějším zkoumání katastru nemovitostí jsme zjistili, že se nejedná o jeden pozemek, jak jsme psali v prvním článku, ale hned o několik. Některé z nich jsou ovšem jen malinkaté kousky typu 35 metrů čtverečních, které jsou pod polní cestou. V katastru je vidět, že byly odděleny od velkých pozemků tvořících pole, a byl zde zřejmě záměr je všechny sjednotit. Nikdy ale k tomu z nějakého důvodu nedošlo.

Paní Petrou Kopřivovou jsme byli upozorněni na skutečnost, že při dosavadních výkupech někteří vlastníci neakceptovali cenu pozemků a požadovali i cenu trojnásobně vyšší. Při výměrech výkupu od 140 do 310 m2 se nejedná o zanedbatelné částky.

Co se s tím dá dělat?

Pokusit se oslovit vlastníky pozemků, zjistit jejich ochotu pozemky prodat (a za jakou cenu). Věříme, že vzhledem ke skutečnosti, že město již má jinou trasu a vlastníci nemají naprosto žádnou reálnou možnost využití svých pozemků, mohli by být k prodeji svolnější než v minulosti.

Závěr z jednání

Územní rozhodnutí již bylo řádně vydáno a v krátké době bude zahájeno stavební řízení. Vzhledem k tomu, že celá věc se řeší již několik let, bude se muset řada věcí ještě před finálním verdiktem aktualizovat. Reálně se tak ke stavbě bude dát přikročit za 1-2 roky. Projekt je v pokročilém stavu, kdy jsou dílčí úpravy problematické. Může se tak stát, že nakonec bude celá otázka stát, zda ho celý shodit nebo nechat běžet ve stávající podobě.

Důležité je, že na základě informací, které nám byly předloženy, jsme nenarazili na úřednickou zlovůli, krytí něčího zájmu vyčerpat dotaci apod. Spíše se jsme nahlédli do džungle předpisů, které ve finále nutí kácet stromy. Velice pěkně to vystihla paní Petra Kopřivová, která je z Poruby a les sama využívá:

„Lidsky samozřejmě Vaše obavy chápu a osobně se budu snažit, aby v případě realizace bylo možno případné kácení stromů omezit na nezbytně nutnou míru, ovšem je třeba dodržet příslušná rozhodnutí správních orgánů a zajistit budoucí bezpečnost uživatelů plánované stavby.“

Co se s tím dá dělat?

Je možné, že jste teď z těch všech paragrafů nabyli dojem, že vše je jimi vlastně už tak nějak dané. Tento pocit se na chvíli zmocnil i nás. Stačí však trochu poodstoupit, abyste si uvědomili, že jen „pro stromy nevidíte les“. Jakkoliv mohou paragrafy v jednotlivých situacích vynucovat velké zásahy typu kácení, je potřeba se zamyslet, kvůli čemu to tak vlastně je. Jádrem problému je lesní cesta, která klade výrazně vyšší nároky než pouhá cyklostezka. Předmětem a cílem projektu však není vybudovat cestu pro lesní techniku, ale cyklostezku. Ta tam už je, v dané trase reálně funguje a její hliněný povrch je pro běžce a chodce ideální, pro cyklisty dostačující. Je tak na místě otázka, zda je potřeba platit cenu zahrnující nejen finance, ale i těch cca 200 stromů, za silnici pro těžaře, kteří navíc v rámci stávajících cest les obhospodařují už desítky let.

Navrhujeme proto prověřit možnosti, jak jsme to zmínili u jednotlivých bodů, přičemž dnes již, díky informacím paní Petry Kopřivové, víme, co by to obnášelo:

„Prověření Vámi navrhovaných variant řešení by znamenalo v podstatě zastavit stávající přípravu stavby v celém jejím rozsahu, zpracovat novou dokumentaci s novým projednáním jednak dotčených orgánů a jednak získat souhlasy všech dotčených vlastníků pozemků. Tato skutečnost by přinesla nejen další náklady na přípravu stavby, ale nepoměrně by prodloužila dobu přípravy (která je již nyní velmi dlouhá právě z důvodů řešení majetkových vztahů). Vzhledem k množství vlastníků není v tuto chvíli jisté, že by se v krátké době podařilo jejich souhlasy získat a pokud ano, tak za jakou výkupní cenu.“

Uvědomujeme si, že jako ne-politici neneseme žádnou zodpovědnost. O zastavení přípravy projektu, zmaření projektu a novém zadání zpracování by musela rozhodnout rada města na základě oprávněného podnětu. Věříme ale, že tím je i náš „občanský nesouhlas uživatelů lesa“. Jsme totiž přesvědčeni, že v příměstském lese by měl mít vždy přednost cyklista, chodec či běžec před těžařem. Stávající cyklostezka již rekreační potřeby obyvatel dostatečně naplňuje.
Pokud by se ukázalo, že je možná stavba v alternativní variantě a šlo by i omezit kácení, jsme jednoznačně pro. V opačném případě bychom se přikláněli k možnosti celou výstavbu odložit.

Jaký je Váš názor? Souhlasíte s našimi závěry? Máte jiný nápad? Prosím napište nám svůj názor do komentáře na našem Facebooku.

Martin Bobek

Dobrý den,
chci se zeptat, zda lze ještě podniknout nějaké kroky a zabránit plánované a odsouhlasené stavbě cyklostezky Poruba – Krásné Pole, jejíž stavba mimo jiné plánuje vykácení cca 200 vzrostlých stromů v lesoparku Poruba…

Prosba pana K., který si přál zůstat v anonymitě, nás přiměla se blíže podívat na projekt cyklostezky W. Po prostudování dokumentace, kterou nám zaslal, a zjištění stavu věcí v terénu, musíme konstatovat, že obavy pana K. plně chápeme.

Co se týče hlavního problému, na který poukázal, je potřeba podotknout, že rozsah kácených stromů je obrovský. Zpráva obsahuje seznam cca 200 vzrostlých stromů k pokácení! Stromy jsou zaznačeny i v přiloženém plánku stavby a to v průběhu celé cyklostezky. Některé z nich mají obvod kmene přes dva metry. V průvodní zprávě se přitom píše o pouhém prořezání větví u stávající cesty a jen nezbytných zásazích z důvodu nové výstavby, čímž si výrazně protiřečí. Masivní kácení není ve zprávě, kterou máme k dispozici, nijak zdůvodněno.

Cyklostezku v navržené podobě považujeme za nevhodnou a jsme přesvědčeni, že existuje mnohem vhodnější alternativa. Následující mapka vše jasně ukazuje:

Fialová barva zobrazuje stávající zpevněnou lesní cestu. Jak se píše v průvodní zprávě, je v dobrém stavu a nevyžaduje žádné zvláštní úpravy. Byly by zde jen opraveny výtluky, pročištěny krajnice a byl proveden bezpečnostní prořez větví stromů. Ke kácení zde nevidíme žádný důvod.

Světle modrá barva zachycuje stávající širokou nezpevněnou lesní cestu, která se po opuštění lesa mění na pouhé dvě vyjeté kolejnice v relativně vysoké trávě na okraji pole.

Červený úsek vede celý lesem a šířka stávající stezky se pohybuje od lesní pěšiny po širokou lesní cestu. Podle plánu by zde by právě zde mělo dojít k nejvýraznější úpravě terénu, kácení stromů a rozšíření na tři metry (šířka v obloucích 3,0 – 5,6!), aby mohla projet i auta s dřevem.

Proč s navrženým řešením nesouhlasíme

Zatímco proti prvním dvěma úsekům, pomineme-li kácení, není moc co namítat, myšlenku na zpevnění lesní cesty ve třetím, červeném úseku považujeme za vyloženě nešťastnou a to hned z několika důvodů.

1) stezku nevyužívají jen cyklisté, ale i běžci a chodci
Každý běžec vám potvrdí, že do lesa chodí běhat mj. právě kvůli měkkým lesním cestám. Nejenže zážitek z běhu je na nich je mnohem větší, ale jsou také výrazně šetrnější ke kloubům. Pro běžce by tak byla zpevněná cesta jednoznačným mínusem.

2) stávající stezka je dostačující
Již nyní je vedena jako cyklostezka a svému účelu dostačuje. Nejedná se o stezku v blízkosti velkého sídliště, která by nestačila kapacitně, případně by její nezpevněný povrch bránil v užívání. Jak jsme si na místě ověřili, lze projet zcela bez problémů i den po dešti.

3) zbudování široké zpevněné cesty by si vyžádalo vykácení mnoha stromů

4) existuje alternativa
V mapce je zakreslena modrá trasa, kterou navrhujeme jako alternativu červené. Pokračovala by dalších 130 metrů okrajem pole až k mostu přes Prodlouženou Rudnou. Paralelně s ní, po nevyužívaném travnatému pruhu by pak vedla 330 metrů až k druhému mostu.

Výhody alternativního řešení

1. rovný, travnatý terén je mnohem jednodušší na zbudování cyklostezky
2. zachování zeleně a stávající lesní stezky pro běžce
3. zlepšení dvou tras naráz – k mostům přes Prodlouženou Rudnou do Vřesiny i Krásného Pole

Určitou nevýhodou alternativy je skutečnost, že 330 metrů dlouhý travnatý pruh je, na rozdíl od lesní cesty, v soukromém vlastnictví a musel by být vykoupen. I bez složitého ověřování si však troufáme tvrdit, že náklady na zbudování stezky v tomto zcela rovném, ideálním terénu by byly nižší než náklady na budování stezky v lese. Daný pozemek je lidově řečeno „nudle vedle dálnice“, se kterou nejde prakticky nic dělat. Dá se tak důvodně předpokládat, že by ho majitel rád prodal. I v případě, že by v tomto nastal problém, šlo by alternativní cestu zbudovat o pár metrů dále, na druhé straně Prodloužené Rudné, kde je situace obdobná.

Dá se to ještě změnit?

Pan K. se již o celou věc dříve zajímal. Svou komunikaci s úřady nám bez obalu popsal následujícími slovy:

Projekt prý je dost starý a peníze z fondů k dispozici, takže do toho. Když jsem do této záležitosti trošku šťoural, bylo mi řečeno: to už je schváleno, nedá se nic dělat, vyšší zájem a tak. Klasická mlha.

Dle informací od pana K. firma KANIA, která je pověřena realizací projektu, již rozesílá žádosti o povolení kácení jednotlivým obecním úřadům. Věříme, že si na příslušných odborech životního prostředí uvědomí, že 200 stromů by byl hotový průsek lesem, který nemá z hlediska návštěvníků lesa, ať již chodců, běžců či cyklistů, nejmenší opodstatnění, a něco takového nedopustí.

Jak daleko pokročila samotná realizace, zatím nevíme. Každopádně investor, tedy Magistrát města Ostravy, by měl podle nás celou věc jasně zdůvodnit, vysvětlit zvolené řešení a ideálně se i vyjádřit k navržené alternativě.

Jaký je Váš názor? Souhlasíte s pokácením zdravých stromů? Mělo by se hledat alternativní řešení? Prosím napište nám svůj názor do komentáře na našem Facebooku.

Martin Bobek

V září 2015 jsme spustili petici za záchranu Myslivny, jejíž faktická likvidace zastavěním VTP byla v té době už dávno schválená. Brzy se z ní stala doslova masová záležitost. Stalo se tak díky velkému úsilí řady dobrovolníků, kteří dohromady odpracovali desítky až stovky hodin bez nároku na honorář a snahy o vlastní zviditelnění. Stalo se tak díky více než dvaceti místním obchodníkům a institucím, kteří nám spontánně nabídli zřízení podpisového místa. Díky tomu se záchraně Myslivny dostalo pozornosti médií, proběhla jednání s politiky a díky tomu petice získala během čtyř měsíců podpisy od více než 10.000 lidí. Lidí, kteří se nyní na předvolebním billboardu KDU-ČSL dočetli: „Pomohli jsme zachránit Lesopark Myslivna“.

V petičním výboru jsme si při pohledu na tento billboard položili hned několik otázek – co si o tom asi pomyslí lidé, kteří se na záchraně aktivně podíleli? Jak se na to bude dívat třeba takový „Franta Strom“, který si na podzim 2015 vytiskl podpisové archy, sebral manželce žehlící prkno a opakovaně se s ním chodil po práci postavit před supermarket u Duhy? Je takové tvrzení seriózní vůči např. p. architektce Evě Špačkové, která na setkání ve Slunečnici zvedla hozenou rukavici a ve své studii jasně dokázala, že alternativy pro umístění VTP v Ostravě existují? Co by na to řekli lidé, kterým na Myslivně záleží natolik, že přišli sbírat odpadky na některý z našich úklidů? A co hlasující občané, kteří již třikrát prohlasovali záchranu Myslivny na první místo v Porubském desateru?

Lidovecké tvrzení zkrátka vzbuzuje emoce. Pojďme se ale raději s klidnou hlavou podívat na fakta.

Jaká je současná faktická situace?
10. listopadu 2016 porubští zastupitelé na svém zasedání schválili námi iniciovaný návrh na změnu územního plánu na Myslivně. Ze 40 přítomných zastupitelů se pro vyjádřilo 27 zastupitelů za ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Ostravak. Hlasování se zdrželi 2 zastupitelé za ANO a 2 za ODS. Proti bylo 9 zastupitelů ANO. Tento návrh následně putoval na Magistrát, jehož zastupitelé 1. března 2017 rozhodli o přerušení realizace VTP na Myslivně, ale zároveň zamítli návrh Poruby na změnu územního plánu na Myslivně.

Zjednodušeně řečeno: územní plán se dodnes nijak nezměnil a realizaci VTP mohou zastupitelé Magistrátu kdykoliv znovu spustit. Přestože se dnes již uvažuje o realizaci VTP v centru u Karoliny, stále není nic rozhodnuto. Navíc nejde jen o VTP. Stačí si vzpomenout na nedávný strategický plán Poruby, kde byla Myslivna uvedena jako „rozvojová plocha“. Ve světle těchto skutečností je tvrzení „Pomohli jsme zachránit Lesopark Myslivna“ od KDU-ČSL, která má v Porubě celkem tři zastupitele, poněkud zavádějící.

Jak pomáhali politici petici?
Přestože jsme jako petice vždy vystupovali apoliticky, nežijeme ve vzduchoprázdnu a bez jednání s politiky jsme se samozřejmě nemohli obejít. Politici, jakožto zvolení zástupci nás občanů, jsou těmi, kteří rozhodují o změně územního plánu apod. Zatímco oponentem nám bylo od počátku ANO, měli jsme mezi politiky i spojence. Aktivní pomoc a podporu nám poskytly tři strany a to v následujícím abecedním pořádku: ČSSD (především díky starostovi Petrovi Mihálikovi), ODS a Ostravak. Nejnověji se k nim přidali Piráti. Z ostatních stran, a to včetně lidovců, nás nikdy nikdo nekontaktoval.

Dobře si však uvědomujeme, že věc záchrany lesoparku není jen věcí petice. Naopak. Velice si ceníme každé snahy podporující záchranu Myslivny. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že není definitivně rozhodnuto, považujeme formulaci KDU-ČSL za nešťastnou, resp. nevhodnou. V rámci férového přístupu z naší strany a s vědomím, že nám nemusí být známy všechny skutečnosti, jsme proto ještě před zveřejněním tohoto článku KDU-ČSL oslovili a požádali o bližší vysvětlení, na které jsme obdrželi následující odpověď:

Dobrý den, vážení,
reagujeme na některé ohlasy k billboardu KDU-ČSL v Porubě.
Billboard určitě nechtěl být konfrontační a už vůbec neměl v úmyslu si přivlastňovat činy jiných, které jsou nesporné. Pan Martin Bobek a petice „Nesouhlas s rozšířením Vědecko-technologického parku v Ostravě – Porubě do lokality „Myslivna“ mají neodmyslitelně obrovskou zásluhu na tom, že o této lokalitě se veřejně mluví a že tyto aktivity vyvolaly dění, které doufejme, povede k záchraně lesoparku v Porubě.
Předmětný billboard měl pouze poukázat na to, že KDU-ČSL na jednání Zastupitelstva městského obvodu Poruba konaného dne 26. 11. 2015 jednohlasně podpořilo usnesení č. 126/ZMOb1418/7 ve znění: „Zastupitelstvo městského obvodu Poruba nesouhlasí s rozšířením Veděcko-technologického parku v Ostravě-Porubě v lokalitě označeného V15 dle územního plánu (v lokalitě Myslivna) a doporučuje městu Ostrava hledat jiné vhodné lokality pro umístění areálu VTP.“ Ne všichni zastupitelé toto usnesení podpořili. Zároveň se toto usnesení stalo klíčovým materiálem na půdě městského obvodu Poruba, které jasně definovalo postoj městského obvodu vůči městu Ostrava a vedlo k „přehodnocení“ postoje vedení města v této záležitosti a nesporně zvýšilo šance v legislativním procesu na záchranu lesoparku v Porubě.
KDU-ČSL Poruba se domnívá, že text na předmětném billboardu se opírá o jasně dokazatelné skutečnosti a je více vypovídající a vhodný, než mnohdy prázdné a nereálné slogany jiných politických subjektů na úrovni komunální politiky ve smyslu: „Bezpečné město pro slušné lidi.“ Nebo „Zvyšujeme důchody.“
Omlouváme se všem, kteří se předmětným billboardem cítili dotčeni, a děkujeme za pochopení. Věříme, že nám jde o stejnou věc a tím je záchrana předmětného lesoparku v našem obvodu.

KDU-ČSL Poruba

Stručně řečeno: de iure mají lidovci pravdu. V důležitém hlasování Myslivnu podpořili. Stejně jako ostatní strany, protože proti bylo jen ANO. Jsme však přesvědčeni, že bez masivního občanského protestu a stovek hodin práce dobrovolníků by k žádnému takovému hlasování nikdy nedošlo. Dojem, který v tomto světle lidovecký billboard de facto zanechává, je poněkud rozpačitý.

I přesto jsme velice rádi za politiky, kterým jde, jak říkají lidovci, o stejnou věc a Myslivnu podporují. Jen bychom na billboardech a v programech místo zdůrazňování minulosti spíše ocenili nějaký jasný závazek do budoucna, že zastavění Myslivny nikdy nedopustí. Je bohužel stále hodně těch, kteří v ní nevidí zelený klenot, ale rozvojovou plochu.

Za petici
Ing. Martin Bobek

V sobotu 19. května 2018 se konala prohlídka lesa u Myslivny s geografem Janem Lenartem pod hlavičkou OvaTrip. Pro někoho, kdo má les prochozený křížem krážem, se může zdát podobná prohlídka zbytečná, skoro snad až zavánět parafází o „nošení dříví do lesa“, opak je však pravdou. Prohlídka s odborníkem je jako jít se podívat na les jinýma očima, poznat jeho historii a zastavit se na místech, kde jindy není důvod k zastavení.

Z více než dvouhodinové procházky jsem vybral 10+1 nejzajímavějších bodů.

1. Prudce se svažující svah pod kolejemi, který je dnes zarostlý stromy, je pozůstatkem bývalé pískovny. Písky si zde i v širokém okolí místní obyvatelé těžili od pradávna až do 1. poloviny minulého století. Jednalo se jak o „živelnou“ těžbu, tak i o těžbu, kdy se na ní dohodl např. sedlák se správcem lesa.

2. Z dnešního workoutového hřiště je stále dobře viditelná hráz bývalého rybníka na druhé straně potoka.

3. Dendrologický průzkum podobného dubu v nedalekém Turkově odhalil, že je starý přes 200 let. Mohutných dubů je zde celá řada.

4. Přestože i v tomto lese probíhá těžba, nejedná se o čistě hospodářský les. Les je pestrý jak druhově, tak věkově a jsou zde i tlející stromy. Díky tomu je v mnohem zdravější a není tolik ohrožen současnou kůrovcovou kalamitou.

5. Niva s přirozeně meandrujícím potůčkem a množstvím olší. Jedná se o původní podobu lesa v této oblasti.

6. Nátrž odhaluje strukturu svahu, která je hodně písčitá a obsahuje i spraše. Do její podoby promluvil i ledovec, který se kdysi v těchto místech nacházel.

7. Další hráz bývalého rybníka se nachází v druhém údolí mezi planetáriem a Vřesinou. Průvodce ukazuje výsledky studie, jak by se zde rozlila stoletá voda. Je vidět, že samotný les by téměř nebyl zasažen, za to by utrpěla velká část zahrádkářské kolonie u letního koupaliště. Je to způsobeno silnicí, která vytvořila bariéru, a potok teče jen pod mostkem.

8. Stále funkční seismická štola. Průvodce ukazuje graf s nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením v poslední době – 3,6 Richterovy stupnice,
z 10. prosince 2017.

9. V rámci experimentu na obnovu původní louky zde probíhá kosení a byly zde vysazeny včely.

10. Někdejší studánka s čistým pramenem již díky poklesu spodní vody vyschla.

10+1. Pole u Myslivny, které některé politiky stále svádí k úvahám o zastavění. A nejedná se jen o VTP, ale i o „rozvojovou plochu“, což je termín, který se objevil při přípravě strategického plánu Poruby. Je přitom zřejmé, že jakákoliv výstavba by vedla k rozfragmentování této nejcennější klidové zóny, kterou v Porubě máme.
Za petici můžeme slíbit, že uděláme vše, aby se půdorys lesa, který je v zásadě stejný už od 18. století, neměnil ani v budoucnosti!

Martin Bobek

P. S. Zajímavých přírodních míst je na Ostravsku celá řada. Pokud je chcete poznat, mohu jen doporučit vydat se na některou z dalších prohlídek OvaTrip. Pro zájemce o historii pak doporučuji obdobně organizované prohlídky Tomáše Majliše, které najdete na provedu.cz.