Vzhledem k blížícím se komunálním volbám jsme oslovili lídry politických stran, aby vyjádřili svůj postoj k Myslivně. Z došlých odpovědí je zřejmé, že žádná strana přímo neplánuje na Myslivně nic stavět. ANO nicméně jako jediné podmiňuje zachování Myslivny jako přírodní lokality výsledky aktuálně zpracovávané studie pro alternativní umístění MSIC (VTP) na Opavské.

Valná většina stran má zachování Myslivny přímo v programu také jako samostatný bod. Na první pohled se tak zdá, že budoucnost Myslivny ani nemůže být jiná než zelená. Uvědomujeme si, že politika je uměním možného a možnost něco reálně prosadit závisí na počtu mandátů, zda jste v koalici či opozici atd.

Stejně je potřeba říct, že Myslivna není jediným porubským problémem. Nechceme proto dávat jasné doporučení koho volit či nevolit. Pokud je ale pro vás Myslivna důležitá jako pro nás, níže uvedené odpovědi vám mohou pomoci v rozhodnutí komu dát svůj hlas. A určitě běžte volit.

Úplné odpovědi kandidátů v abecedním pořadí podle stran si můžete stáhnout zde:

• odpovědi kandidátů (PDF, 50 kB)

Na pondělí 12. září 2022 připadá už sedmé výročí od založení naší petice. Bezpochyby úspěšné, protože Myslivna je stále přírodní a nejsme si vědomi žádného bezprostředního ohrožení. Přesto musíme bohužel konstatovat, že dosud platí územní plán (dále ÚP), který počítá se zástavbou.

Během aktuálního volebního období se technicky vzato nic nezměnilo. Magistrát již sedmým rokem zkoumá alternativy, nejnověji na Opavské nedaleko Globusu. Nejzásadnější událostí za posledních čtyři roky tak bylo zasedání zastupitelstva Magistrátu 22. června tohoto roku, které mj. téměř hodinu (!) projednávalo i změnu ÚP na Myslivně.

S blížícími se volbami jsme zaznamenali několik vyjádření ohledně Myslivny, proto považujeme za důležité vysvětlit aktuální situaci v širších souvislostech a zmínit rizika, která za Lesopark spatřujeme. Pro úplnost dodáváme, že autor tohoto článku se zmíněného zastupitelstva nejen zúčastnil, ale také se dvakrát zapojil do diskuze.

1) Nedošlo k žádné změně územního plánu Myslivny!

Možná jste se setkali s tvrzením, že zastupitelé změnili ÚP a Myslivna je zachráněna. Není to pravda. Zastupitelé pouze rozhodli prověřit možnost rozšířit MSIC podél Opavské ke Globusu. Toto zjišťování obvykle trvá cca 1,5 roku a zahrnuje projednání s veřejností a dalšími subjekty.

Stále proto platí stávající ÚP, umožňující stavět na Myslivně stavby pro vědu a výzkum. Jinými slovy je to stavební pozemek a když se objeví investor, který splní podmínky, které v ÚP jsou, může začít stavět.

Nicméně neexistuje žádný aktuální projekt, takže bezprostřední vyjetí bagrů nehrozí.

2) Co se stane, když se zjistí, že MSIC lze postavit na Opavské?

V případě, že bude výsledek přezkumu kladný, pak teprve zastupitelstvo rozhodne o změně ÚP Myslivny. V návrhu se počítá se předběžně se třemi možnostmi:

1. ÚP Myslivny se změní na klidovou zónu bez výstavby (námi požadovaná varianta)
2. pozemky na Opavské budou částečně vyhovovat, změní se pouze část Myslivny
3. ÚP Myslivny bude změněn na tzv. územní rezervu

3) Co znamená územní rezerva pro Myslivnu?

Oproti stávajícímu ÚP by rezerva znamenala lepší ochranu, protože jakákoliv výstavba by vyžadovala, aby proběhla samostatná změna ÚP. Tedy celé „byrokratické kolečko“, které může trvat několik let.

Tzn. nebylo by tam možné stavět, jen by to byla plocha, kde se s daným využitím uvažuje do budoucna. Magistrát argumentuje, že prakticky i zabrání tomu, aby tam někdo táhl sítě apod. Prakticky si lze asi těžko představit, že zrovna na poli u Myslivny, které je ze tří stran obklopené lesem, by někdo chtěl táhnout inženýrské sítě.

4) V čem vidíme rizika územní rezervy

Ve zdůvodnění návrhu (str. 89 – 93) se nachází následující komplikovaná věta: „Návrh změny může ve vazbě na výsledek pol. č. 401a (pozn. Opavská) rovněž navrhnout i změnu funkce zastavění řešené plochy (pozn. Myslivny) v případě, že by se jednalo o významnou a pro život města potřebnou zástavbu, jejíž význam ale převyšuje potřebu hájení tohoto v současné době přírodního prostředí uvnitř lesních pozemků.“

Tento výklad vnímáme jako příliš široký a vágní. Vidíme riziko, že pod pojem „význam převyšující potřebu hájení přírody“ si město nebo developer v budoucnu dosadí cokoliv, například výstavbu rodinných domů, bytovek, sportovní haly apod. Lidově řečeno „že se to obkecá“.

5) Jaká nebezpečí hrozí Myslivně?

V současné době ÚP počítá jen s „vědou“, tedy rozšířením MSIC. Oceňujeme, že MSIC se vydal cestou zahušťování zástavby ve svém stávajícím areálu, která snížila tlak na Myslivnu. Nicméně to je pravděpodobně pouze dočasný stav. Nelze opominout ani teoretickou možnost rozšíření VŠB tímto směrem, protože její kampus se kvapem zastavuje.

Na zasedání dále od zástupců města zaznělo, že se opakovaně setkávají s návrhy na zástavbu rodinnými domy a je předpoklad, že tento tlak bude do budoucna sílit.

6) Požadujeme změnu územního plánu Myslivny bez podmínek

Není potřeba detailně znát stavební zákon, aby bylo zřejmé, že „územní rezerva“ je rezerva pro budoucí výstavbu. Jakkoliv může za určitých okolností a po určitou dobu splnit ochrannou funkci, těžko lze rezervu vnímat jako nejlepší možnou trvalou ochranu. Naopak bude to území do budoucna za určitých podmínek využitelné k výstavbě. Proto požadujeme změnu ÚP na takový typ pozemků, který neumožňuje výstavbu.

Stručně řečeno: cílem změny není územní rezerva, ale zachování přírodního charakteru Myslivny.

7) Vlastníci pozemků na Myslivně nejsou důvodem bránícím změně územního plánu

Menší část pozemků na Myslivně je stále v rukou několika málo soukromých vlastníků, se kterými se v minulosti nepodařilo Magistrátu dohodnout na koupi. Zazněly obavy, že by změna ÚP znehodnotila jejich majetek a mohli by žádat náhradu.

Jistě je i toto potřeba vzít v potaz, ale stejně tak si je nutné uvědomit celou historii. Jejich pozemky byly nejprve poli, které zhodnotil Magistrát změnou ÚP na stavební plochu pro vědu a výzkum. V té době měli možnost své pozemky prodat. Tak či onak by změna ÚP vedla k navrácení stavu, který už byl.

8) Lidé se opakovaně a zcela jasně vyslovili, že chtějí Myslivnu přírodní

Naše petice nese 10459 podpisů a podpořili ji nejen Porubané, ale i lidé v dalších obcích, které lesopark obklopují. Zůstaneme-li jen u Poruby, tak Myslivna jako přírodní území jasně zvítězila v každém ročníku ankety Porubské desatero. V roce 2016 zastupitelé Poruby odhlasovali požadavek na změnu ÚP Myslivny, který ale Magistrát zamítl. Pandemie covidu pak jasně ukázala, že přírodní lokalita v blízkosti města je nenahraditelná.

9) Nepodléhejme klamu, že Poruba sama nemůže nic dělat

Porubští zastupitelé nás ve svých odpovědích na otevřený dopis podpořili ve snaze zachovat Myslivnu, ale zároveň konstatovali, že o změně ÚP rozhoduje Magistrát a proto nemohou nic dělat. Technicky vzato mají jistě pravdu. Fakticky nikoliv. Magistrát si totiž nelze představovat jako nějakou slonovinovou věž, na kterou nemají žádný vliv. Na Magistrátě nesedí nikdo jiný než jejich straničtí kolegové z jiných čtvrtí, kteří ale často nemají o významu Myslivny pro Porubu ani potuchy. Při hlasování pro ně tak představuje jen jeden z několika desítek bodů programu. Nelze se pak divit, že při zasedání 22. června dokázal během téměř hodinové debaty vedení Magistrátu fundovaně a se znalostí věcí oponovat jediný a to opoziční zastupitel.

Vybízíme proto porubské zastupitele, kteří chtějí zachovat Myslivnu, aby neskládali ruce do klína, ale vydali se cestou drobné politické práce, jak o ní hovořil Masaryk. Tedy aby svým kolegům dlouhodobě vysvětlovali a připomínali stále nevyřešenou situaci na Myslivně a její význam pro Porubu. Zvláště zastupitelé, kteří jsou v obou zastupitelstvech, by pak měli být pro-aktivními „emisary Myslivny“. Bez vynaložení takového úsilí se nelze divit, že se dnes stále nacházíme ve stejné situaci jako před sedmi lety.

10) Jsme stále aktivní

Při debatě na Magistrátu zaznělo, že jsme my jako zástupci občanské společnosti nebyli v uplynulých čtyřech letech aktivní. Při pohledu na náš web a Facebook je zřejmé, že to není pravda. až do loňského roku, kdy jejich organizaci převzala, a to výborně, porubská radnice, jsme pořádali pravidelné úklidy Myslivny . A samozřejmě se jich účastníme i nadále. Letos na jaře jsme zaslali otevřený dopis zastupitelům a vybídli je k aktivnímu řešení ještě před volbami. A samozřejmě jsme otevřeli otázku Myslivny v každém ročníku Porubského desatera, které je nejen nástrojem radnice pro komunikaci s lidmi, ale jeho výsledky zároveň i veřejným závazkem Poruby konat.

Je nicméně pravdou, že jsme nebyli aktivní vůči Magistrátu. Drobná Masarykovská práce se do budoucna proto týká i nás a hodláme se na ní podílet jako konstruktivní a respektovaný partner. V této roli rozhodně nepolevíme, dokud nebude Myslivna zachráněna.

Sečteno podtrženo je červnové rozhodnutí Magistrátu o pořízení změny konečně nějakým krokem. To lze po letech nečinnosti ocenit, stejně jako snahu MSIC lépe využít k rozvoji svůj stávající areál. Případnou změnou Myslivny na územní rezervu by si Magistrát fakticky situaci ztížil, proto není nutné v něm automaticky vidět skrytý úmysl otevřít Myslivnu i jiné, „nevědecké“ výstavbě. Musíme však zůstat ostražití. Nikdo neví, jaká bude situace za pár let. Zda se neobjeví developer, který bude tlačit na budoucí vedení Magistrátu, aby onu šroubovanou větu z bodu č. 4 účelově vyložilo v jeho prospěch.

Nejvíce ze všeho nás ale mrzí, že i po sedmi letech Magistrát stále uvažuje o Myslivně v intencích jakékoliv stavební rezervy. Při pohledu na mapu a tabulky mohou takové úvahy dávat skvělý smysl. V praxi ale podobné rozhodování od stolu bohužel zcela přehlíží potřeby lidí. Právě o těch je přitom potřeba uvažovat na prvním místě. Se zabetonovanou Myslivnou by těžko došly naplnění vzletné věty z FajnOVA o Ostravě jako městě, které se chce více přiblížit světu, lidem a přírodě.

Ing. Martin Bobek

LesoparkPoruba.cz

PS. Záznam z jednání zastupitelstva. Myslivna přijde na řadu v čase 7:40 (pozor 7 hodin, 40 minut). http://bitest.videostream.sk/ostrava/archiv/20220622/

Reakce stran na náš otevřený dopis nás potěšily v tom smyslu, že žádná nezpochybnila zachování Myslivny jako klidové oblasti. Bohužel jsme se ale nedozvěděli, jaké kroky byly v uplynulých letech podniknuty, ani jaké se chystají. V úterý 7. června 2022 jsme se proto zúčastnili zasedání zastupitelstva a starostku obce požádali o:

1. zveřejnění informací, co se ve věci Myslivny podniklo za poslední čtyři roky
2. sdělení jaké konkrétní kroky podnikla Poruba v návaznosti na výsledky Porubského desatera
3. stanovení plánu dalších kroků, pověření zastupitele, zřízení pracovní skupiny apod.

Paní starostka nám vytkla, že za celé volební období jsme neiniciovali jednání s vedením Poruby a naši komunikaci označila za konfrontační a ultimativní. S tím nemůžeme souhlasit. Účastnili jsme se každého Porubského desatera, kde jsme vždy vznesli požadavek na změnu územního plánu Myslivny, který pak vždy v následném hlasování skončil na 1. místě. Desatero jsme využili záměrně, protože má pravidla, která pověřují obec, aby ve věci konala a informovala.

Paní starostka překvapivě prohlásila, že Porubské desatero nemá zásady a metodiku a je jen jednou z platforem. Dále jsme se dozvěděli, že jednáme přímo s Magistrátem, což není pravda. Posledním kontaktem ve věci zachování Myslivny je odpověď pana primátora na náš dopis z dubna 2018. Což je mimochodem i poslední novinka na vtp.ostrava.cz vůbec!

Proti takovému přístupu se musíme důrazně ohradit, protože jsme se vždy snažili být všem konstruktivním partnerem. V tomto hodláme setrvat i nadále, proto zájemce o bližší informace odkazujeme na soubor s došlými odpověďmi stran, kde je i zachycena naše komunikace s paní starostkou. Dále také na videozáznam z jednání zastupitelstva, kde je od 11. minuty zachycena celá naše komunikace.

Ke stažení: odpovědi stran v abecedním pořadí (PDF; 54 kB)

Zpráva z jednání zastupitelstva

Zdaleka nejdůležitější informaci, kterou včerejší zastupitelstvo přineslo, bylo sdělení paní starostky, že rada města 7. 6. 2022 schválila materiál na ZMĚNU územního plánu Myslivny. Doslova řekla: „rada schválila to, k čemu vy jste přesně směřovali nějakou dobu“. Naší prvotní reakcí proto bylo nadšení, že se ledy pohly a že 22. 6. 2022, kdy tento předjednaný materiál schválí zastupitelstvo města Ostravy, bude Myslivna konečně zachráněna.
Tato informace byla pověstným bleskem z čistého nebe, protože o ní nevěděli ani někteří zastupitelé. V eufórii jsme udělali chybu, že jsme se nezeptali na detaily. Podle neveřejných informací, které se nám podařilo získat, skutečnost bohužel není tak jednoznačně pozitivní, jak jsme si zprvu mysleli.

Ona prezentovaná změna je podmíněná především tím, zda se podaří rozšířit způsob
využití polí podél Opavské ulice z bydlení i o občanskou vybavenost – věda a výzkum. A i v kladném případě, kdy by tedy došlo ke změně územního plánu Myslivny, v návrhu je uvedena možnost, že Myslivna zůstane jako rezerva. A to nejen pro vědu, ale i jinou výstavbu, pokud by šlo o něco důležitého pro město, co by převýšilo význam přírodní podoby Myslivny. Pod tuto širokou definicí jde totiž skrýt jakoukoliv výstavbu. V konečném důsledku by tak Myslivna mohla být ve větším ohrožení než teď, kdy je vyhrazena jen pro vědu a zatím platí i slib, že záměr je zastaven.

Bez debat je to krok nějakým směrem, ale jestli správným, nejsme schopni zhodnotit. Požádali jsme proto pana primátora, aby zveřejnil k rozhodnutí Rady podrobné informace. Samozřejmě si přejeme, aby se naše obavy ukázaly jako zbytečné. Pokud jsou ale oprávněné, vyzýváme všechny zastupitele, kteří nás podporují, aby podali pozměňovací návrh a zamezili veškerým úvahám o Myslivně jako rezervě pro cokoliv.
Nejen nedávná pandemie jasně prokázala, že přírodní, nezastavěná Myslivna je nenahraditelným pokladem, který nemůže nic vyvážit.

 Ing. Martin Bobek

Vážení zastupitelé,

petice za zachování Myslivny jako rekreační a klidové oblasti nese 10459 podpisů. Stejný požadavek jasně zvítězil i ve všech pořádaných ročnících ankety Porubské desatero. Vaši předchůdci v roce 2016 požádali o změnu územního plánu, kterou Magistrát zamítl.

Vy sami jste se před posledními volbami přihlásili k ochraně Myslivny a to napříč politickým spektrem. I zástupkyně ANO, které prosazovalo rozšíření VTP na Myslivně, Mgr. Zuzana Bajgarová uznala, že Magistrátem zadaný proces prověřování alternativ trvá příliš dlouho a je potřeba jej uzavřít.

Nyní jsme o téměř čtyři roky dále a nám nezbývá než konstatovat, že se ani za tak dlouhou dobu vůbec nic nezměnilo. Zastupitelé Magistrátu 7. března projednali celý balík změn územního plánu a Myslivna v něm bohužel opět chyběla. Jménem všech návštěvníků lesoparku, který zvláště v průběhu pandemie prokázal svoji nenahraditelnost, vás proto vyzýváme, abyste po letech nečinnosti zajistili jeho ochranu do budoucna.

Nenechte se odbýt tvrzeními, že je potřeba dále něco prověřovat. Magistrát měl od roku 2015 času více než dost. O tom, jak jej využil, nejlépe svědčí skutečnost, že poslední aktualita na vtp.ostrava.cz je čtyři roky stará.

Stejně tak nepřistupujte na uklidňování, že nic nehrozí a že o výstavbě na Myslivně teď nikdo reálně neuvažuje. To je naopak důvodem konat neprodleně, dříve než se objeví nějaký bohatý developer. Příklad právě stavěného bytového domu zasahujícího do lesoparku jasně dokazuje, že developer je schopen prosadit své zájmy ke škodě všech. Volných pozemků kvapem ubývá a tlak na Myslivnu bude nevyhnutelně jen sílit.

Téměř jistě uslyšíte, že změna vyžaduje čas a nelze udělat ze dne na den. Právě proto je nezbytné ji iniciovat co nejdříve. Žádáme vás proto, abyste na nejbližším zasedání zastupitelstva opětovně celou věc projednali a usnesli se na podání podnětu ke změně územního plánu Myslivny na rekreační a klidovou oblast.

Na fajnova.cz město Ostrava neustále vybízí veřejnost k zapojení se a spoluvytváření fajnOVe budoucnosti, aby se Ostrava více přiblížila světu, lidem a přírodě. My sami si nepřejeme nic jiného. Respektujte proto přání nás všech a s pomocí svých kolegů na Magistrátu prosaďte změnu územního plánu.

Porubské radnici nelze upřít, že poté, co od nás loni symbolicky převzala úklidové žezlo, pojímá organizaci více než velkoryse. Dostatek pytlů a rukavic různých velikostí, občerstvení i průběžný svoz lze jen pochválit. A ještě více nás těší, že i letos akce oslovila velký počet lidí, kterým není lesopark lhostejný.
Brzy po zahájení se všichni vydali prvním vstupem do lesa. Musím se přiznat, že než jsem se já sám stačil vůbec rozkoukat, takoví Planeťáci ze ZŠ Sekaniny už táhli z lesa třetí pytel. Protože většina sběračů směřovala k poli a planetáriu, vydal jsem se směrem na točnu autobusů na Studentské, kde jsme začínali naše úklidy. Stezka mezi kolejemi a točnou vždy spolehlivě naplnila pytle, ale tentokrát jsem nevěřil vlastním očím – za celou cestu se mi podařilo sebrat jen tři papírky!

„Zázrak“ se vysvětlil, jen co jsem dorazil na točnu. U vstupu do lesa už stály plné pytle a jedna rodinka a nějaké dvě kamarádky pilně plnily další. Je ale pravdou, že pravidelné úklidy postupně odstraňují staré zátěže, takže je les každým rokem čistější. Kdysi jsme tady zaplnili velký kontejner.

Rodinka se rozhodla vrátit k VTP, takže jsem se přidal k dámám, které pokračovaly lesem podél silnice ke garážím pod fakultní nemocnicí. Velice nás potěšil „servisní vůz“, který nám odebral plný pytel.

Tato část lesoparku patří mezi úklidově opomíjené, takže u garáží jsme měli pytle zase slušně zaplněné. Doplnit je na zkratce do ulice V Zahradách nám nezabralo ani čtvrt hodiny.

Protože jsem nectil heslo, že každý správný muž by měl mít nůž, nezbývalo mi než odpižlat zarostlou pásku z kmene klíčem. Obě kamarádky mezi tím došly na Myslivnu, kde jsem se k nim přidal. A jak jsem ke svému překvapení zjistil, Monika s Gábinou se až do úklidu vůbec neznaly!

Výsledkem úklidů zkrátka není jen čistý les a dobrý pocit ze smysluplně stráveného dopoledne, ale také seznámení se zajímavými lidmi.

Jménem Lesoparku Poruba děkuji všem, kteří přidali ruku k dílu, a na vás ostatní se těším, až se poznáme na dalším úklidu!

Martin Bobek

Po pěti letech našich úklidů, kdy nám radnice jen zajišťovala pomůcky a odvážela odpad, se pustila do organizace úklidu sama. S vědomím, že při prvních krůčcích může ocenit pomoc zkušených uklízečů, kterým přišlo někdy i přes dvacet lidí, jsme se rozhodli za naši stranu zúčastnit v historicky osvědčeném počtu, který Karel Poláček vetknul přímo do názvu svého díla – Bylo nás pět. Soudě podle účasti, dávají na radnici spíše přednost klasickým dílům Walta Disneyeho a jeho 101 dalmatinů shlédli hned dvakrát…

Jaké jsou příčiny tak masivní, řádově větší účasti, než kterou jsme kdy měli my sami? Odpovědí nemůže být jen slunečný den či větší dosah radničního Facebooku a dalších informačních kanálů, protože všechny naše úklidy radnice v minulosti sdílela za každého počasí. Odpověď se zřejmě skrývá jednak v aktivním oslovení škol, protože studenti tvořili zdaleka největší skupinu účastníků, jednak v unikátní pandemické situaci. Jak trefně poznamenala profesorka z Wichterleho gymnázia: „Studenti rádi přišli, protože byli tak dlouho zavření doma a toto je pro ně skvělá příležitost se sejít.“

Ať už jsou ale příčiny jakékoliv, výše uvedená skupinová fotografie je nezpochybnitelným důkazem, že opravdu hodně lidem na Myslivně záleží a jsou pro ni ochotni něco aktivně udělat. Nám samotným se je podařilo velmi úspěšně oslovit při petici (10459 podpisů) i třeba kácení pod Myslivnou, ale při úklidech jsme zdaleka nedokázali využít možný potenciál.

Děkujeme všem, kteří přišli dát ruku k dílu a samozřejmě také radnici za výbornou organizaci, která i nás „zkušené úklidové harcovníky“ lecčemu naučila.

Martin Bobek

V roce 2015 vyvolalo bouři nevole VTP. V lednu 2019 pak holosečné kácení, po kterém jsme byli pozváni ke schůzce na Magistrátu. Protože ale Ostravské městské lesy a zeleň (dále OMLZ) neporušily žádný předpis ani plán těžby, bylo předmětem jednání především zlepšení informovanosti veřejnosti.

Přišli jsme proto s návrhem, aby se městské lesy certifikovaly v systému FSC, který mj. stanovuje přísnější pravidla pro holoseče a celkově zaručuje přírodě šetrnější hospodaření. Tento certifikát využívají např. městské lesy v Praze a Zlíně.

Proběhly dvě schůzky, na nichž byla certifikace FSC odmítnuta a to především kvůli finanční nákladnosti a skutečnosti, že FSC je určeno především na běžné hospodářské lesy, zatímco městské lesy v Ostravě (1103 ha, cca menší polovina lesů v katastru) jsou už teď tzv. lesy zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí a hospodářská činnost je v nich potlačena.

Navrhli jsme proto zapojení do Pro Silva Bohemica, ale Magistrát přišel s vlastním projektem tzv. Výzkumně-demonstrační plochy v lese u Plesné, který nejlépe splňuje podmínky pro výzkum (velikost, členitost terénu, věková a druhová skladba lesa ad.). Ve spolupráci s vědci zde bude zkoumat možnosti nepasečného a přírodě šetrnějšího hospodaření. Po skončení výzkumu, který je stanoven na deset let, budou poznatky vyhodnoceny a bude zváženo, zda je možné přejít na tento způsob hospodaření i v ostatních ostravských lesích.

Projekt samozřejmě vítáme, ale i při vědomí, že výzkum lesa se nepohybuje v řádech týdnů ani měsíců, na nás jako laiky deset let působí jako příliš dlouhá doba. Napadají nás především dvě námitky – nešlo by dobu zkrátit využitím poznatků z jiných výzkumů? Demonstrační plochy má jak Pro Silva Bohemica, tak třeba Praha v Kunratickém lese. Nutně se také nabízí otázka, co bude s ostatními městskými lesy po dobu výzkumu.

Magistrát nás ujistil, že poznatky bude průběžně vyhodnocovat a zdůraznil, že lesy již nyní chrání jejich statut lesů zvláštního určení, přičemž stávající plán těžby, platný do roku 2027, není zdaleka naplňován i za cenu ušlého zisku. Rada Města na svém listopadovém zasedání navíc rozhodla, že plán kácení bude každý rok ještě extra schvalovat. Městským lesům také uložila povinnost s kácením předem seznámit veřejnost a dotčené obvody (viz. plánované těžby: https://www.ostravskelesy.cz/informace-pro-verejnost/)

Jako celek proto tento pro-aktivní přístup města oceňujeme a vidíme v něm krok správným směrem. Bylo by výborné, kdyby město stejně postupovalo i ve věci rozšíření VTP a změnou územního plánu udělalo po pěti letech za celou kauzou definitivní tečku.

Martin Bobek

Fotografie, zdroj: Magistrát města Ostravy

„Za to může mediální masáž veřejnoprávních médií,“ odpověděl na můj dotaz, proč dnes dorazili, otec osmileté Adélky. „Ona o uklízení slyšela na Déčku a říkala, že to musí zažít. Takže to nešlo jinak.“

„No, chtěli jsme dneska něco nasbírat,“ odpověděli na stejnou otázku Lukáš s Ondřejem, kteří si přišli vyzvednout pytle a rukavice nikoliv s prázdnýma rukama, ale rovnou s košíkem plných hřibů. Patřila k nim ještě Martina, která dorazila v sukni, takže když jsem je na zastávce uviděl, vůbec mě nenapadlo, že by mohli patřit k nám. Na rozdíl od Jakuba, správce Čistého výletu, který je v širokém okolí znám jako notorický uklízeč.

„Já jsem musel,“ zakončil mou mini-anketu lakonicky Honza.
„Ale né, on šel dobrovolně,“ uvedla vzápětí odpověď na pravou míru jeho žena Kristýna.

Nicméně, ono je celkem jedno, jaké má kdo důvody, důležitejší je, že jsme se všichni sešli na dalším úklidu v rámci Ukliďme Česko. Plán byl jasný – vyčistit les pod točnou, kde díky bezdomovcům bývá největší nepořádek, pak „procházkovým tempem“ projít několik desítek hektarů hojně navštěvovaného příměstského lesa a vše zakončit v čase oběda v hospodě na Myslivně. I když předchozí věta vypadá na první pohled jako vtip, kupodivu není. Díky hojně umístěným košům a pravidelnému uklízení co půl roku je většina lesa čistá a úklid poměrně nenáročný, takže ho bez problémů zvládnou i rodiny s dětmi.

Přesto se najdou okrajová místa, kterým jsme se dosud téměř nevěnovali. Jedním z nich je kousek lesa pod garážemi, v ohybu ulice Turistická, kterým nevede žádná pěšina a je mimo pozornost návštěvníků Myslivny. Všech mimo Sofie Glacové z gymnázia Pavla Tigrida, která si ho vybrala za místo „konkurenčního úklidu“, začínajícího jen hodinu po začátku toho našeho.

Upřímně se přiznám, že když jsem se o něm dozvěděl, pomyslel jsem si něco o pošetilosti takového počínání. Proč se radši nepřidala k nám, abychom spojili síly na celou Myslivnu? Co vedlo Sofii k této volbě? Protože uklízeli nedaleko, přenechal jsem po hodině náš úklid spolu-organizátorovi Karlosovi a vydal se to zjistit.

Na místě jsem objevil skupinku studentů a dvou učitelů. Po pár krocích mezi stromy, které jsem sám vždy jen míjel, jsem před nimi musel smeknout kšiltovku. Vybrali si totiž jedno z nejzaneřáděnějších míst v Porubě, které je na odpadky stejně bohaté jako čeština na krkolomná slova. Nejspíš ho nikdy nikdo neuklízel a nebýt gymnaziálního ekotýmu, ještě by to tak dlouho zůstalo. Množství odpadu, které se vynořovalo z hlubin lesa, zjevně zaskočilo i samotné organizátory, kterým už pomalu docházely tenké plastové pytle a neměli zajištěn odvoz.

Využil jsem proto skutečnosti, že oním Honzou z našeho úklidu je místo-starosta Dekický a hned s ním domluvil odvoz. Zároveň jsem i povolal Karlose, aby přijel s hrubými pytli a pořádnými rukavicemi, které nám jako vždy ochotně poskytla radnice. Společnými silami jsme za další dvě hodiny vytahali několik metráků suti, pneumatik vylitých betonem, starý televizor, lino, lyžařské boty a nepočítaně plastu a skla.

Celou akci jsme zakončili zhruba o půl jedné. Odměnou pro účastníky byl nejen pocit dobře z vykonané práce při pohledu na haldu odpadu, ale i drobné občerstvení. Přesně jak nás to na předchozím úklidu naučily Makovice. A přesně o tom to je. Nejsou žádné „konkurenční úklidy“, ale jen jeden společný nepořádek, který vzájemnou pomocí uklidí do té doby často neznámí lidé.

Nesebrali jsme zdaleka vše a ještě se určitě vrátíme. Ale díky několika letům úklidů si troufám říct, že po likvidaci podobných starých zátěží se z pravidelných úklidů stává pohodová, v podstatě společenská, sousedská akce. Zhruba tak, jak o ní na začátku uvažovala i Sofie: „Představovala jsem si to jako pohodovou procházku, kdy sem tam seberu PETku.“

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili úklidu ať už u nás na Myslivně nebo kdekoliv jinde!

Martin Bobek

Upřímně si to přiznejme. I když vnímáme ekologické problémy komplexně, tak z boje proti suchu, který probíhal v době našeho úklidu, jsme měli obavy. Naštěstí zbytečně. I přes déšť jsme se u kufru auta, ze kterého jsme vydávali pytle, rukavice a jablka, sešli v hojném počtu. Celkem nás uklízelo 18 dospělých a 7 dětí.

V tomto počtu jsme se mohli zaměřit na více oblastí. Jedna naše skupina se vydala na tradičně nejproblematičtejší oblast potoka pod točnou, ve které rádi hledají útočiště bezdomovci. Ani letošek bohužel nebyl výjimkou a opět jsme tu naplnili několik pytlů.

Podél potoka jsme pak pokračovali i dále, až jsme narazili na další bezdomovecké hnízdo, které však bylo nad naše síly. Vysbírali jsme alespoň jednotlivé odpadky v jeho širším okolí a sebrali baterky, které jsme pak vyhodili do elektro-odpadu v Porubě. Samotné hnízdo jsme pak nahlásili na porubskou radnici, která za nás podobné případy v minulosti vyřešila.

Na nedalekém workoutovém hřišti jsme se spojili s druhou skupinou, která sem došla vrchem od kolejí. V původním plánu bylo opéct si špekáčky, ale kvůli mokru nabídli organizátoři jen jablka a sušenky. Nijak jsme se nezdržovali a opět se rozdělili, abychom pokryli celý široký les mezi polem, VTP a planetáriem. Odpadků bylo opět nejvíce u potoka, kde jsme vylovili i tři pneumatiky. Snad poprvé za několik let, co úklidy pořádáme, jsme se dostali i na část lesa za Myslivnou. Naplnili jsme tu celé tři pytle, pro které tam někdo vhodně přichystal i kočárek.

Až na odpadky natahané některými bezdomovci a „staré zátěže“ z míst, která jsme ještě neuklízeli, je ale potřeba říct, že je les poměrně čistý. I díky nemalému množství košů nebylo ani na frekventovaných trasách moc co sbírat. Na samotný závěr ještě musíme poděkovat: Městskému obvodu Poruba za pomůcky a odvoz odpadů, společnosti Ostravské městské lesy a zeleň, že nám dovolila nechat pytle u jejích košů, a především pak všem účastníkům našeho úklidu, který není les lhostejný ani v upršenou sobotu.

Martin Bobek
organizátor úklidu v rámci akce Ukliďme Česko

Holosečné kácení pod Myslivnou vyvolalo bouři nevole mezi veřejností. Náš příspěvek na Facebooku dosud oslovil téměř 39 000 lidí (pro srovnání, Poruba má cca 66 000 obyvatel). V reakci na tyto události proběhla na začátku března schůzka na Magistrátu, které jsme se zúčastnili spolu se zástupci Ostravských městských lesů a Poruby. Ze schůzky vyplynuly zejména tyto závěry:

• Městské lesy budou všechny účastníky i veřejnost s dostatečným předstihem informovat o svých větších těžebních záměrech
• žádná další větší těžba se letos neplánuje, přestože schválený lesní plán dále těžit umožňuje, stejně jako lze dle zákona holosečně vykácet až 1 hektar
• vykácený pozemek bude ještě na jaře nově osázen, přestože je na to dle zákona lhůta 2 roky

Slib zalesnění mýtíny byl splněn ještě v březnu. Celá vykácená plocha již byla plně osázena novými stromky. Kolik z cca 4800 dubů se nakonec ujme, bude záležet především na počasí. Mýtina bude ještě oplocena, aby se předešlo poničení sazenic zvěří.

Představu, jak rychle nové stromky vyrostou si lze snadno učinit pohledem na houštinu o pár metrů dále. Tam byl les vytěžen v roce 2014 a následně osázen javorem a bukem. Oplocenka již byla odstraněna.

Na místě, přesněji na straně u Myslivny, je pak vidět vzrůst zhruba desetiletých stromů.

V minulém týdnu začaly práce na běžeckém okruhu u planetária, kvůli kterému bylo také potřeba kácet. Plán na zřízení okruhu nám byl představen již v loňském roce, kdy jsme byli pozváni na Magistrát. Na základě poskytnutých informací se domníváme, že jeho realizace je provedena šetrně a tak, aby bylo pokáceno co nejmenší množství stromů. Okruh se proto např. klikatí mezi vzrostlými stromy a bude realizována náhradní výsadba.

Jakkoliv nás padlé stromy netěší, je běžecký okruh s povrchem z pilin a písku, doplněný cvičebním mobiliářem, stavbou, která do příměstského lesa patří a proti jeho realizaci nemáme námitky.

Co však do příměstského lesa podle nás rozhodně nepatří, je plánovaná „milionářská bytovka„, která vyroste pod kolejemi VŠB. Tato kauza spadá zhruba do roku 2010 a také kvůli ní proběhla petice, která bohužel nevedla k zastavení projektu.

Tato kauza má dva aspekty, které je potřeba vzít do úvahy. Jedním je argument, že jsou potřeba byty a někde se stavět musí. S tím se pojí také oprávněná poznámka, že výškový dům je prostorově úspornější než rodinné domky. Otázka pak zní, kde stavět. Byty se dle našich informací plánují např. u Arrows na skládce vedle mezi domovem pro seniory a hřištěm a místo tenisových kurtů za Lidlem. Obojí to jsou podle nás řádově vhodnější lokality než tento kousek lesa. Plánovaná stavba je na dané místo velká – 8 podlaží, a zasáhne lokalitu vč. údolí pod tím určitě víc než stávající „kostky“.

Druhým aspektem pak je způsob, jakým ke schválení této výstavby tehdy vůbec došlo. Takové informace jsou, zvlášť s takovým časovým odstupem, ve veřejných zdrojích téměř nedohledatelné. Článek z novin Ostravaku z roku 2012 (str. 6) však naznačuje, že někdo koupil levně kus lesa a hlavní architekt a tehdejší vedení města tento pozemek změnilo v územním plánu na stavební.

Jistě by bylo zajímavé rozkrýt celou kauzu a zjistit, proč budeme my i všechny další generace muset chodit do lesa okolo dalšího kusu betonu. Toto by však byl úkol pro investigativní žurnalistiku, která bohužel v Ostravě bolestně chybí. O to důležitější je občanská společnost, která se umí ozvat, když s něčím nesouhlasí. Přesně to nastalo u kácení, díky tomu se nám podařilo pozastavit VTP. Bohužel ještě není dobojováno. Stále se nám nepodařilo přesvědčit Magistrát, aby změnil územní plán. Jeho změna, stejně jako zabránění všem dalším budoucím pokusům o ukrojení dalšího kousku lesa na podobné developerské projekty, je naším úkolem, ve kterém nepolevíme.

Martin Bobek

P. S. Pokud jste dočetli až sem, věříme, že Vám les není lhostejný. Budeme rádi, když nám ho v sobotu 6. dubna pomůžete uklidit.